Srbsko a Černá Hora se dnes o něco přiblížily členství v Evropské unii. Evropská komise totiž navrhla, aby unie Srbsku udělila status kandidátské země, což je nezbytné k zahájení přístupových jednání, a s Černou Horou aby tato přístupová jednání zahájila. Podmínkou k otevření rozhovorů s Bělehradem je však pokrok v jednáních mezi Srbskem a Kosovem.
Černá Hora už status kandidáta na členství nějakou dobu má a komise nyní navrhla, aby tato jednání začala. Přístupové rozhovory, v nichž se slaďuje právo dané země s unijním, mohou trvat řadu let, nicméně Podgorica už podle Bruselu splnila všechny podmínky nutné k zahájení rozhovorů.
Rozhodnutí Bruselu v případě Srbska je možné brát v jistém smyslu jako "odměnu" za jeho pokrok ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Srbsku se totiž v poslední době podařilo zadržet dva poslední vysoké činitele obžalované z válečných zločinů, po nichž ICTY pátral. Jde o bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče a někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.
Doporučení komise musejí, aby mohla být realizována, schválit jednomyslně všechny státy EU. Podle některých unijních zdrojů by 27 členských zemí mohlo odsouhlasit dnešní doporučení v prosinci.
Cesta Srbska, které o členství požádalo v roce 2009, do EU bude zřejmě i pak ještě hodně dlouhá. Problém se dá čekat zejména kvůli jeho napjatým vztahům s Kosovem, které se od něj v roce 2008 jednostranně odtrhlo a jehož nezávislost Bělehrad neuznává.
Ohledně Turecka komise vyzvala EU k pokračování v přístupových rozhovorech, které v poslední době zamrzly. Vyjádřila obavu z pokračujícího napětí mezi Tureckem a Kyprem a vyzvala Ankaru, aby se zdržela kroků, které by toto napětí ještě zhoršovaly.
"Přístupová jednání se bohužel nepohnula vpřed již více než rok. Vyvolává to frustraci na obou stranách," řekl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
Komise dále konstatovala, že Bosna a Hercegovina příliš nepokročila na cestě k EU. Nedoporučila žádnou novou iniciativu pro tento etnicky rozdělený stát, který od loňských voleb zažívá vládní krizi.
Balkán přešlapuje na místě
Podobně se EK vyjádřila k Albánii, kterou také sužují vnitropolitické problémy.
I Makedonie, která se stala kandidátem již před šesti lety, má zůstat v předsálí unie kvůli nedořešenému letitému sporu s Řeckem kolem svého jména.
Jméno Makedonie totiž nese i oblast na severu Řecka. Atény tvrdí, že název Makedonie je výlučně řeckým kulturním dědictvím. Makedonie se proto musela v roce 1993 stát členem OSN pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) a Řecko požaduje, aby v definitivním názvu státu nebyla žádná podoba názvu Makedonie.
Skopje to odmítá. Tvrdí, že její území bylo nedílnou součástí helénistického státu Alexandra Velikého, a má proto stejné právo na používání tohoto názvu jako Řekové.