Evropská komise bude sledovat stav právního státu v Polsku, především kvůli dění okolo tamního ústavního soudu. Po dnešním jednání komise to uvedl její místopředseda Frans Timmermans s tím, že cílem procesu je nyní společně s Varšavou objektivním způsobem vyjasnit fakta. Polská vláda rozhodnutí označila za "standardní proceduru". Spuštěný formální postup může teoreticky vést až k omezení hlasovacích práv Polska v unii.
První fází mechanismu, ustaveného v roce 2014 a nyní použitého vůbec poprvé, je "zhodnocení situace". Až pak bude podle Timmermanse možné proceduru uzavřít, či posunout do další etapy, kdy komise zemi doporučuje, jak postupovat. Situací Polska se na žádost Varšavy zabývají také právníci štrasburské Rady Evropy, představitel komise čeká další debatu na toto téma přibližně v polovině března.
Mluvčí polské vlády Rafal Bochenek rozhodnutí EK označil za "standardní proceduru". "Je to jen průzkumná akce vzešlá ze spekulací, které se objevily v západní Evropě. Komise prostě jen chce získat více informací o tom, co se děje v Polsku," řekl Bochenek podle agentury Reuters. Podobný názor vyslovil ještě před zasedáním EK její předseda Jean-Claude Juncker v telefonickém rozhovoru s polskou premiérkou Beatou Szydlovou. Podle polského ministerstva zahraničí ji ujistil, že to je rutinní procedura, aby se komise zorientovala ve změnách v Polsku.
Místopředseda komise Timmermans zdůraznil, že nynější postup byl zvolen s ohledem na nynější dostupné informace o situaci v Polsku. "Závazná rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována. To je podle mne v každém právním státě velmi vážná věc," poznamenal. "Jsem přesvědčen, že dialog bude možné vést a těším se na něj," prohlásil Timmermans a odmítl, že by postup nějak souvisel s vnitropolitickou situací Polska.
Také eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová považuje situaci v Polsku za varující ve chvíli, kdy není plněno rozhodnutí ústavního soudu a navrhované změny mohou negativně ovlivnit jeho fungování. "Myslím, že je velmi na místě, že se na to polské vlády ptáme," podotkla Jourová.
V nyní začínajícím dialogu se podle ní komise bude ptát také na další záměry polské vlády, tedy na změny ve státní službě, chystaný mediální zákon a některé další otázky.
"V březnu budeme znova diskutovat o tom, jak ta situace vypadá," podotkla. Další fáze řízení - ve chvíli, kdy by podle komise v polské situaci nalezla dlouhodobé porušování zásad právního státu - by ale podle Jourové přišla až po "objektivním, na faktech stojícím a bez předsudků a ideologizace" vypracovaném zhodnocení právních aspektů situace.
Timmermans opakovaně zdůrazňoval, že celá procedura je kooperativní a vše se tedy odehrává ve spolupráci komise - jako strážce unijních smluv - a polské vlády. "Naším cílem je věc vyřešit. Ne obviňovat či polemizovat, ale racionálním způsobem vyřešit," upozornil Timmermans.
Komise, včetně jejího šéfa Jeana-Clauda Junckera, podle Timmermanse dnes zvolený postup podpořila. Juncker přitom dával ještě před několika dny najevo, že nyní nakonec zvolená cesta je velmi nepravděpodobná.
Kroky nové polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která rychle mění dosud platná pravidla a podle opozice si především upevňuje vlastní moc v soudnictví a médiích, vzbudily pozornost členů komise už v závěru loňského roku. Timmermans se proto - spolu s některými dalšími eurokomisaři - v prosinci dvěma dopisy obrátil na kabinet premiérky Beaty Szydlové s žádostí o vysvětlení kroků vlády.
Polská strana v lednu ve dvou reakcích otázky komise a vlastně celé její zasahování do dění v Polsku ostře odmítla. Podle místopředsedy komise ale neodpověděla na položené otázky. Timmermans dnes podotkl, že v novém dopise polské vládě své původní dotazy zopakoval, vyzval ji k dialogu a uvedl, že je připraven kdykoli do Varšavy přijet jednat.
Oznámení EK o sledování situace v Polsku dnes uvítala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Evropská ředitelka AI Iverna McGowanová připomněla, že organizace už v minulosti EK opakovaně vyzývala k reakcím na vážná podezření z porušování lidských práv, zejména v případě Maďarska. Odhodlání komise k využití mechanismu sledování stavu právního státu "je pozitivním krokem k serióznějšímu přístupu EU" ve snaze přimět své členské státy ke skládání účtů v oblasti lidských práv.
V závěru nyní spuštěné procedury by musely členské země EU jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty. Maďarsko, které v minulosti čelilo podobným pochybám jako nyní Polsko, už dalo najevo, že takový postoj nepodpoří. Teprve na jeho základě by přitom mohla být omezena práva země, která hodnoty porušuje; k takovému rozhodnutí by už stačila kvalifikovaná většina států EU.
