Německou ústavu možná čeká změna. Němčina by totiž, podle mnoha členů vládní CDU, měla být v základním zákoně zmíněna jako oficiální jazyk. Konzervativní politici se zřejmě bojí vzestupu arabštiny a turečtiny v zemi. Antidiskriminační aktivisté i imigranti změnu okamžitě odmítli.
Změna není velká a i podle stoupenců by neměla vlastně žádný praktický efekt. Avšak vládní konzervativci z Křesťanskodemokratické Unie (CDU) se na stranickém sjezdu ve Stuttgartu v tom mají jasno: němčinu je třeba zavést jako oficiální a jediný jazyk. Všichni imigranti musí přece umět německy.
ČTĚTE TAKÉ: Šéf Zelených žádá více turečtiny na německých školách
Jde o symbolickou větu v ústavě. Pokud by úprava prošla parlamentem, doplnila by do základního zákona našich sousedů: „Jazykem Spolkové republiky Německo je němčina."
Za návrhem stojí šéf sárské vlády Peter Müller. Ten prohlásil, že řeč utváří stát a sjezd CDU by měl vyslat jasný signál, jinak by prý slib „sociální mobility byl prázdný".
ČTĚTE TAKÉ: Turci slaví. Anatolský Šváb šéfem strany v Německu
Jeho mluvčí Henrik Eitel řekl, že návrh by měl připomínat imigrantům jejich povinnosti. Není však namířen proti žádné zvláštní skupině. „Je to stejně tak pozvání, jako požadavek. Existuje problém, že některé komunity imigrantů nemají dostatečný přístup k německému jazyku," vysvětluje Eitel. Argumentoval také, že v ústavách Francie, Rakouska a Švýcarka 
podobná ustanovení už jsou. Přiznal, že úprava by neměla praktický efekt, ale odmítl jí jako útok na přistěhovalce.
Z vedení CSU se však souhlas neozývá. „Byla jsem dnes proti tomu. Mě osobně se to nelíbí, když se všechno píše do ústavy," prohlásila podle televizní stanice RTL kancléřka a šéfka strany Angela Merkelová.
Aylin Selcuková, mladá vůdkyně turecké komunity, souhlasila s názorem, že němečtí imigranti se musí hnout kupředu. Polemizovala však s motivy, které stojí za návrhem CDU. „Proč dělat něco symbolického? Proč neinvestují víc peněz do jazykových kurzů, místo aby měnili ústavu? Možná to má víc co dělat se strachem z menšin v jejich zemi," cituje Selcukovou britský Telegraph.
Proti se postavil i předseda zelených Cem Özdemir. „Znamená to, že bych teď měl, jako Šváb, mluvit už jen Hochdeutsch (formální podoba němčiny používaná hlavně při písemném styku, či mezi vzdálenými oblastmi Německa)? Ale je to chabá vizitka pro CDU, když se v důležitých otázkách, jako je finanční a hospodářská krize neorientuje a pak se to 
snaží zastírat takovými návrhy," opíral se podle online verze časopisu Spiegel švábský předseda Zelených s tureckými předky do CDU.
Gerd Pflaumer, mluvčí antidiskriminační organizace Aktion Courage, řekl: „Takovéhle věci nejsou nutné. Nevím, jaký signál se snaží vyslat."
Generální tajemník CDU Ronald Pofalla se snažil stranickou rezoluci zdržet, ale byl přehlasován množstvím kolegů.
Ve Spolkové republice žije více než tři miliony lidí s tureckými kořeny. Celkově tvoří menšiny devět procent z dvaaosmdesáti milionů obyvatel Německa.
Foto: Profimedia, archiv
