Sňatek z rozumu
Budeme jíst chlorovaná kuřata? Úskalí megadohody EU-USA
19.06.2013 08:15
Na obou stranách Atlantiku se tento týden oslavuje zahájení jednání mezi EU a USA, jejichž výsledkem by mohla být největší zóna volného obchodu na světě. Jak Washington, tak Brusel vypočítávají, jaká plus jim to přinese. Jde o příjemné sumáře, profitovat z nových vztahů budou konkrétně i jednotliví občané EU.
Nejen ochránci životního prostředí však varují, že by Evropu mohly například začít zaplavovat potraviny, které jsou v ní dosud zakázané.
Chlórem dezinfikované drůbeží maso, klonovaný hovězí dobytek nebo geneticky modifikované potraviny.
To vše a nejen to hrozí evropským spotřebitelům, jestliže bude uzavřena mnohými oslavovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).
Alespoň se toho obává německý Bündnis UNFAIRhandelbar, dále zkráceně "Spolek", v němž se sdružilo 21 společenských a civilních organizací, které si vzaly za úkol kriticky sledovat jednání Evropské komise (EK) a Bílého domu.
"Plánovaným otevřením trhu se ocitnou v nebezpečí všechny výdobytky evropské ochrany spotřebitelů," varuje třeba Bernd Voß, předseda Sdružení malých farmářů (AbL), jež je součástí zmíněného Spolku.
Ten se obává, že se EU při rozhovorech s Američany zaváže ke snížení úrovně zčásti vysokých standardů při ochraně spotřebitele, životního prostředí a dále v sociální oblasti.
To by firmám z USA usnadnilo dovoz do Evropy.
"Dohoda o volném obchodu s USA je Trojským koněm pro zájmy koncernů," varuje Maritta Strasserová z hnutí Campact. Že budou rozdílná pravidla na obou stranách Atlantického oceánu nejdůležitějším tématem vzájemných jednání, přiznává na svých webových stránkách sama EK.
Jmenovitě zmiňuje pravidla týkající se zdraví a hygieny u potravin.
Komise ale slibuje, že kvůli podpoře obchodu a investic žádné standardy snižovat nebude.
Lze komisařům věřit? Nevládní organizace mají své pochybnosti. Zkušenosti z podobných jednání v minulosti ukazují, že strany se většinou dohodly na nejmenším společném jmenovateli, připomíná Lutz Weischer ze Svazu pro ochranu přírody a životní prostředí Německa (BUND).
To se týká třeba amerického tlaku na dovoz geneticky modifikovaných rostlin do EU.
Brusel sice navenek ujišťuje, že se k němu nenechá přitlačit, avšak v už existující dohodě dodává, že není vyloučeno, že by se proces povolování dovozu geneticky upravených organismů zjednodušil.
Claudia Baitingerová, rovněž expertka BUNDu, jako další příklad uvádí, že by EU mohla ustoupit v případě nebezpečných chemikálii. K nim patří i změkčovače obsažené v hračkách.
Co má EK přesně v plánu, není jasné. Jednací mandát je tajný. To je ovšem pochopitelné, protože kdyby byl veřejný, znali by Američané kompletní vyjednávací strategii Evropanů, což by vedlo k tomu, že by byli minimálně ochotní k ústupkům.
Peter Fuchs z PowerSchift, organizace kritické ke globalizaci, to ale považuje za nesprávné. Díky své vyspělé špionáži vyjednavači USA tak jako tak strategii Evropanů znají. Jak skvěle dokáží čmuchat, ukazují i aféry z uplynulých týdnů.
Neexistující transparentnost ale vyjednavačům umožní prosazovat různé hospodářské zájmy, aniž by proti nim bylo možné zmobilizovat občanskou společnost. Podle Fuchse by už jen kvůli své nedemokratičnosti měla být jednání o dohodě TTIP okamžitě zastavena.
Na Transatlantické obchodní a investiční partnerství se pějí ódy. Představitelé Unie a USA si od něj slibují podpoření hospodářského růstu a nové pracovní příležitosti. EU hovoří o až 400 tisících nových místech. První kolo rozhovorů má trvat odhadem půldruhého roku.
Brusel doufá v až půlprocentní růst hrubého domácího produktu Unie, což je plus mínus 90 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun). V případě USA by se počítá se zvýšením HDP o 0,4 procenta, tedy 65 miliard eur.
V rámci nové dohody nového a starého světa by mělo dojít k omezení dovozních cel a dalších překážek, jež brání prodeji zboží na druhém kontinentu.
Zemí, která má z TTIP nejvíce profitovat je Británie. Německo patří naopak k těm, kdo z ní budou mít ve srovnání s ostatními nejméně.
Pokud jde o zmíněný přínos pro jednotlivce, pak se příjem takové čtyřčlenné evropské rodiny zvýší o 545 eur ročně (asi 13 800 Kč).
Tvrdí to alespoň eurokomisař pro obchod Karl de Gucht.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.