Od poloviny března příštího roku by ostatní země Evropské unie mohly postupně a za určitých podmínek začít vracet do Řecka migranty, kteří se právě tam poprvé dostali na unijní území a pak se přesunuli do jiného státu osmadvacítky. Postupný návrat k takzvaným dublinským pravidlům, která v EU řeší azylovou problematiku, členským státům Evropské unie navrhla Evropská komise vzhledem k významnému zlepšení řeckého práva, práce úřadů a fungování azylového systému země.
Dublinská pravidla obecně stanoví, že až na výjimky, jako je třeba spojování rodin, řeší žádosti o azyl první stát, v němž se žadatel ocitne na území unie. V případě, že se příchozí vydá do jiného státu, může ho tato země vrátit zpět.
Návraty do Řecka ale byly zastaveny ještě před nynější migrační krizí v roce 2011 po dvou rozsudcích evropských soudů. Ty došly k závěru, že systémové nedostatky řeckého azylového řízení mohou znamenat trvalá porušování základních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
V průběhu celé krize od roku 2014 tak žádná země EU nemohla do Řecka vracet migranty, kteří se tam vylodili například po příjezdu z Turecka a poté pokračovali do dalších unijních států.
Eurokomisař pro migraci a vnitro Dimitris Avramopulos zdůraznil, že doporučení komise neznamená okamžité a plné obnovení návratů. "Jen za určitých podmínek bude možné postupně začít s návraty některých kategorií migrantů," řekl. Návraty se mají týkat jen "nových" případů, tedy těch, kdo přijedou do Řecka a budou dál cestovat po EU po 15. březnu 2017. Doporučení komise totiž není retroaktivní.
Vraceny do Řecka by například neměly být děti a migranty budou další země moci poslat zpět až poté, když se Athény zaručí, že s každým z nich bude zacházeno v souladu s právem EU.
"Komise samozřejmě nenavrhuje Řecko ještě dále zatížit," upozornil zároveň eurokomisař. Podle nejnovějších statistik, které unijní exekutiva publikovala, je v zemi stále okolo 62 tisíc migrantů, z toho asi 16 200 na řeckých ostrovech. Od 8. listopadu do 6. prosince do země nově přicestovalo 1883 osob.
