Budoucí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v Istanbulu obhajoval svou podporu dánskému listu, který v roce 2005 zveřejnil karikatury proroka Mohameda, ale prohlásil, že je připraven rozvíjet dialog s muslimským světem. Rasmussen do Turecka přijel na konferenci OSN o vztazích mezi civilizacemi.
"Myslím, že všechny formy cenzury jsou nepřátelé dialogu, vzájemného porozumění. Svoboda projevu je předběžnou podmínkou pro otevřený a jasný dialog," řekl bývalý dánský premiér na tomto mezinárodním fóru.
ČTĚTE TAKÉ: Cirkus Obama míří do Ankary. Z ní je pevnost
Turci ustoupili. Rasmussen novým šéfem NATO
"Každý z nás musí mít možnost využívat svobody projevu. Tak zabráníme nenávisti mezi lidmi a rozdělení lidí. Mám úctu k islámu jako k jednomu z největších světových náboženství," dodal.
Nešťastný začátek
Dánský expremiér neměl začátek návštěvy v Turecku šťastný. Vykloubil si rameno, když spadl v noci na dnešek v istanbulském hotelu ze schodů.
Podle jeho mluvčího však zranění Rasmussenův program v Istanbulu nepoznamená. Po úraze byl převezen do nemocnice, kde mu lékaři vrátili kloub do původní polohy, a po několika hodinách se vrátil zpět do hotelu.
Dánský liberální politik hned po sobotním oznámení, že od srpna nahradí dosavadního generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera, slíbil, že jeho první cesta v úřadě povede právě do Turecka. Vyslovil se také pro úzkou spolupráci s Ankarou.
Turecku na Rasmussenovi nejvíce vadilo to, že neodsoudil karikatury proroka Mohameda, které roku 2005 jako první zveřejnil deník Jyllands Posten.
Aféra vyvolala protesty v muslimském světě a Turecko argumentovalo, že by Dánův postoj mohl poznamenat vztahy NATO s muslimskými státy. Ankaře se nelíbilo ani to, že Kodaň nezasahuje proti exilové televizi kurdských separatistů Roj TV, která z Dánska vysílá.
Co dostalo Turecko?
Turecký odpor nakonec zlomilo přislíbení nového postu náměstka generálního tajemníka NATO pro styky s muslimskými zeměmi, který by měl obsadit Turek, a větší zastoupení tureckých generálů ve velení aliance. Podle tureckého tisku získala Ankara rovněž ujištění, že kurdské vysílání ze skandinávské země skončí.
Objevily se také spekulace, zdali země svou podporu "nevyměnila" například za to, že se urychlí jednání o přístupu země do EU. To však dnes mluvčí Evropské komise odmítla. "Přístupový proces Turecka nesouvisí s rozhodnutím Turecka v NATO," řekla Christiane Hohmannová.
Turecko zahájilo vstupní rozhovory s EU v roce 2005. Přístupová jednání však postupují velmi pomalu; dosud bylo otevřeno jen deset z celkem 35 kapitol. Země v současnosti čelí zvýšenému tlaku unie na důslednější prosazování reforem, které jsou nezbytné k urychlení přístupového procesu.
Vstup Turecka do EU při své cestě do Evropy podpořil i americký prezident Barack Obama, který dnes jedná právě v Ankaře. Proti vstupu Ankary do sedmadvacetičlenného bloku se naopak o víkendu ostře vyjádřil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Foto: Reuters, ČTK/AP
