Podle tradičního politického scénáře se nejspíš uskuteční dnešní mimořádné parlamentní volby v Bulharsku, které by měly uzavřít dramatické období nestability a lidových protestů. Zpátky k moci chce expremiér Borisov, avšak jeho strana je zapletena do obřího skandálu s odposlechy.
V Bulharsku se ukázalo, že na vlně odporu proti drahotě a politickým poměrům, která v únoru smetla vládu, nevznikly nové politické síly schopné konkurovat zavedeným stranám na pravici ani na levici.
Živelné protestní hnutí dlouhé týdny ovládalo bulharskou politickou scénu. Podnětem k masovým protestům byly vysoké ceny za odběr elektrické energie a jejich terčem se stala i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ.
Rozčarování z neutěšených politických poměrů, ale hlavně prudké zvýšení životních nákladů dohnalo šest lidí k sebevraždě upálením, demisi nakonec pod tlakem veřejných protestů podala prozápadní vláda premiéra Bojka Borisova.
Právě demisi vlády dnes bulharští komentátoři označují za rozhodující krok, který zachoval expremiérovi a jeho straně Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) šance na další politickou existenci. Borisovova středopravá formace, ještě v únoru jeden z hlavních terčů kritiky nespokojených Bulharů, má podle průzkumů veřejného mínění solidní šance na vítězství.
Ambice lidových vůdců, kteří stáli v čele masových pochodů v Sofii a dalších velkých městech, se rozplynuly ve vzájemných rozepřích a hádkách o nereálný politický program.
Borisovův GERB by podle průzkumů z počátku května v novém parlamentu mohl získat 21 až 25 procent hlasů, zatímco opoziční socialisté zhruba o čtyři procenta hlasů méně. I když se v tomto týdnu rozdíl mezi preferencemi obou hlavních stran zmenšil na minimum, středopravý GERB podle analytiků zůstává favoritem.
Radikalizace veřejného mínění a volání po rázné nápravě podle analytiků nejspíš prospěje nacionalistům ze strany Ataka. Volební průzkumy této straně přisuzují až sedm procent hlasů, což ji pasuje do role možného koaličního partnera strany GERB.
Překvapit by mohla i konzervativní strana Demokraté za silné Bulharsko, případně hnutí Bulharsko občanům bývalé evropské komisařky pro ochranu spotřebitele Megleny Kunevové. Preference Hnutí za práva a svobody (DPS), které sdružuje osmiprocentní tureckou menšinu, se pohybují kolem deseti procent.
Únorové protesty nejen nijak výrazně nezměnily politickou mapu Bulharska, ale oproti očekávání nepřinesly ani silná témata pro volební kampaň.
Spíš než racionální diskuse ji ovládly skandály, jimž vévodila hlučná obří aféra s odposlechy organizovanými údajně bývalým ministrem vnitra v Borisovově vládě Cvetanem Cvetanovem.
Podle bulharských prokurátorů Cvetanov nařizoval špehování nejen opozičních socialistů, ale dokonce i prezidenta a vlastních kolegů ve vládě. Trestně stíhán může být jen v případě, že ho budoucí parlament zbaví imunity.
Cvetanov je v čele kandidátky GERB a Borisov za svým spolustraníkem bezvýhradně stojí.
Cvetanovova aféra, kterou média překřtila na "bulharský Watergate", může podle některých analytiků na poslední chvíli zvrátit volební statistiku ve prospěch Socialistické strany levicového předáka Sergeje Staniševa.
I kdyby GERB nakonec přece jen zvítězil, nezíská nejspíš tolik hlasů, aby mohl sestavit jednobarevnou vládu.
Borisov reagoval na aféru svým typickým drsným a cynickým způsobem. Skandál podle něj nikoho nezajímá, protože to ani nenaplní jeho peněženku, ani nijak nezmění jeho život. Facit:
V chudé zemi můžou politické a jiné elity šlapat občanům po hlavách a chovat se, jak chtějí.
Povolební matematika otevírá podle médií řadu možností včetně velké koalice, ale i hrozbu politického patu a dalších měsíců nestability.
Bulharský parlament má 240 křesel, o něž se bude v neděli ucházet 38 politických stran. Hlasování se může zúčastnit sedm milionů oprávněných voličů. Šanci na získání čtyřletého mandátu mají jen ty strany, které překročí čtyřprocentní hranici nezbytnou pro vstup do parlamentu.
První předběžné výsledky by měly být k dispozici již dnes večer po ukončení voleb.
