Balkánští Palachové
Bulharsko, země nejnešťastnějších Evropanů

Chudobou a bezperspektivností obyvatel překonává Bulharsko všechny zbylé země Evropské unie. Zoufalé poměry vhání mnoho lidí do situace, kdy už nevidí východisko a vztáhnou na sebe ruku. Počet sebevražd Bulharů vzbuzuje mrazení v zádech. Vláda v Sofii chce proti tomu alespoň trochu bojovat - kampaní.

V zemi pokračuje i počet případů sebeupálení či pokusů o ně. Uplynulou neděli se další bulharský "Palach" pokusil skoncovat se životem u prezidentského paláce v hlavním městě. Fakt, že třiasedmdesátiletý muž nesl kanystr, však vzbudil pozornost bezpečnostních sil.

Nešťastník se sice stačil polít benzinem, avšak už ne zapálit. Zabránili mu v tom. Neúspěšný sebevrah skončil v péči policie a psychologa.

Tento případ skončil "šťastně", v několika předchozích se ale sebeupálení zdařilo. Pomoc přišla pozdě. V uplynulých pěti týdnech zemřelo na těžké popáleniny pět Bulharů. Tři další, kteří si také zvolili k odchodu ze života velmi krutou smrt ohněm, bojují o život v nemocnici.

Jednou z obětí sebeupálení byl muž, který zemřel minulý týden v nemocnici vojenského námořnictva ve Varně. Pocházel z chudého severovýchodu země a zapálil se na stadionu vesnice Sitovo. Toto místo v Rodopech je známé záhadným nápisem, který sestává z neznámého písmo v neznámém jazyce a vzniklým neznámo kdy. Čtyřicetiletý muž, otec jednoho dítěte, je zatím posledním mrtvým v sérii sebeupálení.

Bída, zoufalství a bezperspektivnost vhánějí do náručí smrti stále více obyvatel této balkánské země - nejchudší v EU. Jen v Sofii si vzalo za první dva měsíce tohoto roku život 131 lidí. Nezdařených pokusů o sebevraždu je zhruba čtyřnásobek.

"Naprosté zoufalství", napsal domácí list Monitor. Především u důchodců a nemajetných. "Zoufalí Bulhaři" se také jmenuje akční program, s jehož pomocí se bulharská vláda snaží zastavit vlnu sebevražd kvůli chudobě. Kabinet nabádá zdravotníky a psychology k tomu, aby ve větší míře vyhledávali kontakt se zoufalci, kteří se chtějí zabít.

Vláda si je nicméně vědoma, že i z její strany jde o spíše zoufalou, byť dobře míněnou iniciativu. Výsledky, natož rychlé a hmatatelné, od této kampaně očekávat nelze. Náměstek bulharského ministra zdravotnictví Miroslav Nenkov Nenkov argumentuje, že úspěchem bude i to, když se podaří zabránit jedné jediné zbytečné smrti.

Na zoufalství z bídy může ovšem terapie u psychologa sotva co změnit. V Bulharsku musí přibližně pětina občanů vyžít v přepočtu s třemi tisíci korunami měsíčně, což fakticky znamená žebrotu. Země vede také v analfabetismu.

Podle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu je extrémní chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 41 procent Bulharů. Pro srovnání, na dalších příčkách tohoto smutného žebříčku jsou Rumunsko a Lotyšsko (obě 40 %).

V nejlepší situaci jsou podle Eurostatu v celé EU Češi s 15 procenty. Hůře jsou na tom s 16 procenty dokonce i Nizozemci a Švédové.

Potenciální sebevrahy neodrazují ani výzvy patriarchy Neofita, nové hlavy bulharské pravoslavné církve. Každý den se lidé věší, vrhají pod vlaky, skáčou z mostů nebo vysokých budov, napsala bulharská agentura Novinite. Zemi podle ní zaplavuje vlna sebevražd.

Profesor psychologie Petar Ivanov varuje před masovými sebevraždami. "Bulhaři jsou nejnešťastnější Evropané," říká.