Americký prezident George Bush, který je na krátké návštěvě Albánie, v neděli odmítl "nekonečný dialog" o budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo. Zdůraznil, že je nutné jít kupředu ke konečnému cíli, jímž je nezávislost této jihosrbské provincie s převahou albánského obyvatelstva, ať už se souhlasem Ruska, nebo bez něho.
"Otázka je, zda má pokračovat nekonečný dialog o věci, o níž už máme v hlavách jasno," řekl Bush novinářům po jednání s albánským premiérem Salim Berishou. "Obávám se toho, že očekávání Kosova by nebyla splněna. Proto musíme tento proces posunout kupředu," řekl šéf Bílého domu, kterého v Tiraně nadšeně vítaly desetitisíce Albánců s vlaječkami a obřími fotografiemi.
V reakci na Bushovo nedělní prohlášení v Albánii nejmenovaný vysoký ruský oficiální zdroj agentuře Reuters řekl, že Rusko svůj odmítavý postoj vůči plánu na přiznání nezávislosti Kosovu nezmění. "Pozice Ruska zůstává nezměněna," řekl zdroj Reuters.
O neměnnosti odmítavého postoje Moskvy k nezávislosti Kosova ujistil už v sobotu ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradu srbského premiéra Vojislava Koštunicu. Srbsko stejně jako Rusko nesouhlasí s plánem zvláštního vyslance OSN Marttiho Ahtisaariho, který navrhuje této srbské separatistické provincii přiznat nezávislost.
Albánci vkládají do Bushe velké naděje, že pomůže prosadit nezávislost Kosova, kterou nechce dopustit Bělehrad. Brojí proti ní silně Rusko, které hrozí použít v Radě bezpečnosti OSN svého práva veta na rezoluci o Kosovu, jež přiznává provincii nezávislost. O té se mělo hlasovat již v nejbližší době, ale představitelé sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8) se na summitu v Německu dohodli na odkladu hlasování.
Bush na společné tiskové konferenci s albánským prezidentem Alfredem Moisiuem a premiérem Salim Berishou také vyzval Albánii, aby pomáhala kosovskoalbánskému vedení udržovat klid v provincii, dokud Rada bezpečnosti OSN nerozhodne o osudu plánu zvláštního vyslance OSN Marttiho Ahtisaariho, který poskytuje Kosovu nezávislost zpočátku pod mezinárodním dohledem.
Bush také poděkoval albánským vojákům, kteří se zúčastnili vojenských misí v Iráku a Afghánistánu. Albánie nedávno rozhodla ztrojnásobit počet svých vojáků v Afghánistánu na 140. V Iráku má 120 mužů, kteří tam podle prezidenta Moisiua zůstanou tak dlouho, dokud tam budou USA.
Začlenění Albánie do evropských struktur
Premiéři Albánie, Chorvatska a Makedonie se v neděli zavázali zdvojnásobit úsilí svých zemí, aby se mohly kvalifikovat pro začlenění do NATO. Americký prezident George Bush je při setkání v Tiraně vyzval k zavádění rozsáhlejších reforem.
S albánským premiérem Salim Berishou, jeho chorvatským kolegou Ivo Sanaderem a makedonským premiérem Nikolou Gruevskim se Bush setkal na závěr své několikahodinové návštěvy Albánie.
Albánie, Chorvatsko a Makedonie podepsaly v roce 2003 Jadranskou chartu, která má usnadnit jejich integraci do NATO. Na základě tohoto dokumentu se Washington zavázal, že této trojici balkánských států pomůže začlenit se do aliance. Tirana, Skopje i Záhřeb si přejí stát se členy NATO v roce 2008.
"Členství v NATO je proces založený na výkonech našich zemí, můžeme ale při tom usuzovat, že v Bílém domě a v prezidentu Bushovi máme nejmocnější podporovatele," řekl Berisha a zároveň přislíbil těsnější spolupráci s USA a pokračování v reformách.
Po setkání s představiteli zemí Jadranské charty americký prezident odcestoval z Tirany do Sofie. Bulharsko bude poslední zastávkou Bushovy osmidenní evropské cesty.
Foto: AP
