Slovenské rozepře
Bustu ľuďáckého ministra zakryl toaleťák

Bustu kontroverzního politika válečného slovenského státu Ferdinanda Ďurčanského v severoslovenském Rajci zahalil toaletní papír. Happening aktivistů vyvolal mezi přihlížejícími spory.

Proti svéráznému protestu, jaký zvolila pětice kritiků sochy v čele s publicistou Eduardem Chmelárem, zakročila místní policie, která sochu od toaletního papíru rychle očistila. Podle policistů porušila skupina zákon, ale nebylo upřesněno který.

"Ústava nám zaručuje (právo) vyjádřit občanský protest. Bustu nepoškozujeme, nepácháme trestný čin," reagoval Chmelár. Dodal, že místní samospráva porušila zákon o zákazu propagace hnutí vedoucích k potlačování základních lidských práv a svobod. Sochu označil za hanbu města, národa a celého státu. V červnu odhalenou bustu kritizovala mimo jiné slovenská vláda i Akademie věd.

Publicista upozornil na fakt, že dílo stojí na náměstí Slovenského národního povstání, ale nikde na Slovensku není socha vůdců tohoto povstání generálů Jána Goliana a Rudolfa Viesta.

"Ale množí se tu busty a sochy fašistických pohlavárů, jako jsou socha Jozefa Tisa v Čakajovcích, tato busta (Ďurčanského) nebo pamětní tabule v Bánovcích nad Bebravou (Tiso zde působil jako kněz)," dodal Chmelár.

Má i své zastánce

Happening aktivistů vyvolal spory i mezi přihlížejícími. "Byl to čestný člověk. Partyzáni byli bandité," vykřikoval jeden z obyvatelů Rajce. Další zase tvrdili, že za válečného Slovenska se lidem dařilo dobře.

Rajecký rodák Ďurčanský byl prvním ministrem zahraničí Slovenské republiky, která vznikla v březnu 1939 a existovala do poválečného obnovení Československa. Historici ze Slovenské akademie věd již dříve prohlásili, že Ďurčanský si sochu nezaslouží, protože schvaloval směřování Slovenska k totalitnímu režimu. Po válce ze Slovenska utekl a v roce 1947 byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

Vedle Ďurčanského vyvolala v minulosti na Slovensku rozpory také další sochařská díla. Protest provázel například březnové odhalení busty maďarského politika Jánose Esterházyho v Košicích.

Loňské spory o jezdeckou sochu velkomoravského knížete Svatopluka na nádvoří Bratislavského hradu zase vyústily v odstranění kontroverzního nápisu "Svatopluk - král starých Slováků" a rovnoramenného dvojkříže podobného symbolu Hlinkovy gardy. Slovenští historici i veřejnost už dříve upozorňovali, že "staří Slováci" jako národ neexistovali, byli jen Slované. Nesouhlasili ani s označením Svatopluka za krále.

Nacionalisté zase kritizovali sochu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka u budovy Slovenského národního muzea v centru slovenské metropole nebo umístění sochy spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika pod sochou lva s československými atributy.