Úmrtí následníka trůnu
Byl zásadový a pilný, řekla TÝDNU Habsburgova dcera

Můj otec nikdy nepromarnil ani vteřinu času: když měl dvě vteřiny volnou chvíli, už si dělal poznámky, usedal k psacímu stroji... To řekla nedávno v rozhovoru pro časopis TÝDEN Walburga Habsburg Douglas, dcera Otty von Habsburg, který v pondělí zemřel. Bylo to jedno z mála interview, jež poskytla pro česká média o svém otci, a současně poslední předtím, než zemřel. Přinášíme jeho část.  

Je vás celkem sedm bratrů a sester, vaši sourozenci jsou roztroušeni po celé Evropě. Jak často se stýkáte?
Neustále. Používáme internet, píšeme si maily, chatujeme, bavíme se na Skypu. S každým svým sourozencem hovořím nejméně jednou týdně.

O vaší rodině se lze dočíst, že čítá více než tři stovky členů OE se všemi vnuky, pravnuky, sestřenicemi, bratranci... Znáte je všechny?
Ne, to ani nejde, ale s těmi nejbližšími jsem v trvalém kontaktu. Většina z nás se sešla, když loni zemřela moje matka (Regina von Habsburg, pozn. red.), ovšem že bych o všech z nich dokázala říci, čí to je syn nebo manželka, to opravdu ne.

Vy a téměř všichni vaši sourozenci jste vstoupili do manželského svazku s příslušníky šlechtických rodů. Přáli si to tak vaši rodiče?
To ne, rodiče nám vždycky říkali, abychom si vzali toho, s kým budeme šťastní, kdo se o nás postará, kdo nám pomůže vybudovat opravdový domov. A současně člověka, s nímž se shodujeme, řekněme, v základních ideologických předpokladech. Bylo by pro mě těžké vzít si někoho, kdo přemýšlí úplně, úplně, úplně jinak než já. Pro mě je důležité, že mám muže, který tiká stejně jako já, což je mnohem důležitější než to, odkud pochází.

Léta jste byla blízkou spolupracovnicí svého otce, Otty von Habsburg, který již oslavil úctyhodné osmadevadesáté narozeniny. Co vám vytane na mysli, když si na něj vzpomenete?
Především je to člověk, který má jasnou linii, nikdy se nenechal zviklat ve svém přesvědčení. Dále nikdy nepromarnil ani vteřinu času: když měl dvě vteřiny volnou chvíli, už si dělal poznámky, usedal k psacímu stroji... To jsou věci, které nekonečně obdivuji. A v neposlední řadě má ohromnou důvěru v Boha, přestože často zažíval události, kdy mohl s křížem praštit do kouta.

Lišíte se od otce nějak v těchto jeho základních vlastnostech?
K píli mého otce, který zaplaťpámbu ještě žije, mám daleko. Ráda se rozvalím, čtu nějakou přiblblou knížku anebo jen tak deset minut o něčem sním. To by můj otec nikdy, nikdy neudělal!

Byl opravdu extrémně pracovitý a disciplinovaný, přitom ještě dokázal stále vstřebávat a zpracovávat nekonečné množství informací. I já jsem velmi dobře informovaná, ale co dokázal on, to opravdu neumím.

Můžete uvést nějaký příklad, jak otec dokázal využívat každou chvilku?
Třeba když jsem s ním spolupracovala v Evropském parlamentu, dali jsme si jednou ráno schůzku v půl osmé u snídaně. Jenomže já jsem si v ten čas ještě doma protírala oči, předtím jsme někde dlouho do noci slavili. A když jsem se zpožděním dorazila k otci, pěkně rozevlátá, začal mi už diktovat myšlenky a nápady, na které mezitím přišel. Ani jsem pořádně nevěděla, co píšu. Během toho čekání, než dorazím, vstřebal zprávy z parlamentní televize a tranzistorového rádia, které nosil stále s sebou.

Neměl k ruce sekretářky, asistenty?
To ano, ale obecné zpravodajství si zpracovával vždycky sám.

Váš otec žije v domě u Starnberského jezera v Bavorsku. Jak často ho v poslední době vídáte?
Od doby, kdy zemřela matka, se snažíme, aby s ním někdo ze sourozenců stále byl. Je nás sedm, takže si to můžeme rozdělit. Jako člověk a otec pro nás udělal tolik, že je samozřejmé, abychom se mu to teď snažili oplatit a jezdili za ním, jak je to jen možné. A co pro něj v jeho věku může být hezčího, než že má kolem sebe svoje děti.

Kromě mnoha dalších titulů jste i česká princezna. Co to pro vás osobně znamená?
Je to pro mě strašlivě důležité, patří to k historii mé fantastické rodiny. Jsem na to opravdu hrdá a považuji za svůj úkol dostát požadavkům, které na mě kladou skvělé dějiny Habsburků. Být pokračovatelem rodinné tradice chce asi každý, rozdíl je snad v tom, že je naše rodina velmi známá.