Chování k Židům během 2. světová války je pro Nizozemce bolestivou částí jejich historie. Nyní k tomu přibyla další ostuda. Amsterodam v roce 1947 pokutoval stovky Židů, kteří přežili holocaust v koncentrácích nebo jiných úkrytech.
Město jim uložilo finanční trest za to, že během války neplatili daň z nemovitosti. Aby toho nebylo málo, pokuta byla za domy a byty, které Židům zabavili nacisté a mnohdy je i sami obývali.
Ostudnou poválečnou praxi odhalili v městských archivech náhodou studenti, předně třiadvacetiletá Charlotte van den Bergová, když digitalizovali staré dokumenty.
Amsterdamský starosta Eberhard van der Laan na adresu židovských spoluobčanů prohlásil, že, bohužel, nelze odestát něco, co už se stalo.
Tehdy, roku 1947, u městských úředníků převládly formalismus, byrokracie a chlad nad empatií vůči těm, kdo byli obětmi.
Van der Laan uvedl, že se vedle pokut Židům za neplacení daně z nemovitosti zabývá ještě dalšími podobnými věcmi.
Příslušné dokumenty odhalené studenty, nebudou podle něj po digitalizaci zničeny, jak je tomu u ostatních listin. Uloží se do příslušného archivu.
Podle studentky van den Bergové ostatní nizozemská města od vymáhání podobných daňových nedoplatků upustila.
Zřejmě i v Amsterodamu usoudili, že poněkud přestřelili, a tak o rok později městští úředníci umožnili požádat o vrácení polovičky zaplacené sumy, pokud poplatníkům byla daň vyměřena v nepřítomnosti.
V městském archivu se zachovalo 342 žádostí o navrácení daně. Současní představitelé židovské komunity v Nizozemí považují poválečné chování amsterodamských úřadů za šokující a skandální.
Pro Holanďany je čerstvé svědectví z archivů nepříjemné i proto, že téma "druhá světová válka a Židé" je pro ně temným obdobím. V žádné jiné evropské zemi nebylo za vlády nacismu zavražděno procentuálně tolik židů jako v Nizozemí.
Na začátku války žilo v zemi 160 tisíc Židů - včetně 20 tisíc uprchlíků. V květnu 1942 museli v Nizozemí začít nosit žlutou hvězdu všichni Židé starší šesti let.
Jejich zatýkání začalo už ale v únoru předchozího roku. Tehdy při velké razii chytili 400 mužů a odvlekli je do koncentráku Mauthausen.
Tomu na protest zorganizovali komunisté generální stávku v provincii Noord Holland. Němci ji ale krvavě potlačili.
(video - antižidovská holandská propaganda).
Se 112 tisíci zavražděnými ztratilo Nizozemí za války zhruba tři čtvrtiny svých Židů. Takovou smutnou bilanci nemá žádní jiná evropská země. Přežilo jich zhruba 30 tisíc.
Z těch, kdo skončili v koncentračních táborech, se domů vrátilo pouhých šest tisíc. Mezi mrtvými byla i dívka Anne Franková, kterou proslavil deník (Deník Anne Frankové), který si psala v době, kdy se skrývala s rodiči a několika známými v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu. Němcům je udali jejich holandští sousedé.
Anne zemřela v koncentráku Berge-Belsen. Při deportacích Židů nacistům pilně asistovala nizozemská policie.
