Boj o nominaci Jeana-Claudea Junckera na post šéfa Evropské komise jde do finále. A Británie, která Lucemburčana odmítá, je v něm stále více osamocena. Představitelé ostatních zemí Evropské unie jí proto nabídli několik olivových ratolestí ve snaze zabránit tomu, aby páteční summit vyústil v její izolaci a porážku. Ministerský předseda David Cameron je však odmítl s tím, že raději na summitu zaujme principiální stanovisko.
Představitelé EU si kladou otázku, jaký post by Británie v Evropské komisi asi chtěla, jaké jsou její priority v nadcházejících letech a jaká je její představa o tom, jak by měly být rozdělovány nejvyšší funkce v EU. Premiér David Cameron se ovšem této diskuzi vyhýbá.
Podle unijních zdrojů předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se v pondělí během napjatého půlhodinového setkání s britským premiérem v Londýně pokoušel jen s obtížemi vytvořit nějaký manévrovací prostor.
Britští představitelé tvrdí, že Cameron je naopak odhodlán zdůraznit, že EU vybírá budoucího předsedu komise chybným způsobem a vybírá také špatného kandidáta. Cameron to prý chce udělat, i když to Británii bude stát ztrátu tolik potřebných spojenců.
"Za některé principy stojí bojovat," říká představitel blízký Cameronovi. "Věří v to. Nesouhlasí s tím, aby se pravomoci Evropského parlamentu i nadále rozšiřovaly, a nenechá se koupit."
Zdá se, že Cameron chce příští týden po summitu předstoupit před Brity a říci jim, že stál za svým a s lídry EU jednal narovinu - spíše než, že se rozhodl pro kompromis v tak citlivé otázce, jako je Evropa.
Zatímco i ostatní lídři mají výhrady k procedurálním záležitostem a k volbě Jeana-Claudea Junckera, pouze Cameron se odhodlal vyjádřit toto stanovisko veřejně, tvrdí britští představitelé. Doufá také, že mu to přinese body u britské veřejnosti.
Na otázku, co se bude dít po pátečním summitu, jeden britský představitel řekl, že Cameron v pondělí vystoupí v parlamentu a předloží svou verzi. "Jeho poselství bude jasné," řekl tento představitel.
Evropa nicméně vnímá Cameronovu strategii jako velmi neprůhlednou. "Zdá se, že Cameron prozatím nevymyslel plán pro období po pátečním summitu," řekl evropský diplomat seznámený s Van Rompuyovým jednáním v Londýně. "Rozhovory vůbec nebyly konstruktivní. Cameron nenaznačil možnosti řešení, což je velmi nepříjemné."
Je možné, že se během následujících dnů může něco změnit - buď Cameron změní svůj postoj, anebo se jeden či více lídrů rozhodne, že budou držet s Cameronem. Žádná z těchto možností ale není příliš pravděpodobná. Švédové i Niziozemci, která byli největšími spojenci Britů, prý Junckera podpoří.
Pokud se skutečně bude hlasovat, což nemá v nedávné historii obdoby, neboť vedoucí představitelé EU běžně pracují na základě konsenzu, je možné, že bude Cameron přehlasován v poměru 26 hlasům ku dvěma. Na jeho straně bude zřejmě jen maďarský premiér Viktora Orbán.
Orbán, který je vnímán v EU spíše jako autoritářský pária, v úterý potvrdil své námitky vůči snahám Evropského parlamentu prosadit Junckera do čela komise.
Opakovala by se tak situace ze summitu v prosinci 2011, kdy se Británie dostala do izolace poté, co Cameron vetoval fiskální pakt. Podpořila ho tehdy pouze Česká republika, která nyní již fiskální pakt schválila. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.
Někteří někdejší spojenci jsou z Cameronovy strategie zoufalí, jak ukazuje nahrávka výroků polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Na ní tento anglofil vystudovaný v Oxfordu tvrdí, že Cameron jednal nekompetentně a nezodpovědně a posílil britské euroskeptiky, když jim ustupoval, namísto toho, aby se jim postavil.
Cameron navrhuje, aby Van Rompuy pozdržel hlasování, dokud nebude dosaženo konsenzu o klíčových postech v EU, včetně předsedy Evropské komise, šéfa unijní diplomacie a vedoucího euroskupiny.
Podle unijních představitelů ale Van Rompuy hlasování neodloží. Pokud by "zastavil čas", Evropský parlament by mohl stejně přijmout usnesení, které by de facto přimělo lídry EU, aby Junckera nominovali. Německá kancléřka Angela Merkelová, která na domácí půdě sklidila opovržení za to, že se zpočátku pokoušela Cameronovi ustoupit, se také chce vyhnout prodlužovanému patu.
Evropští lídři se obávají, že Británie po 41 letech členství míří nezadržitelně ven z Evropské unie, i když Cameron tvrdí, že si takovýto vývoj nepřeje a že není žádný zřejmý důvod, proč by k tomu mělo dojít.
