Ve vlastní pasti
Cameronovy hrozby vystoupením Británie z EU plané?

Evropské země varují premiéra Davida Camerona, že jeho hrozby týkající odchodu Britů z nereformované Evropské unie by se mu mohly vymstít a zároveň podlomit jeho víru v to, že se mu podaří vydobýt v unii stěžejní ústupky, napsal britský list The Independent. Diplomaté ze zemí, které s Británií sympatizují, upozornili britské ministerstvo zahraničních věcí, že výhody, jež může premiér získat v období před referendem slíbeným na rok 2017, mají své hranice.

Varování se objevila poté, co premiér nedokázal zablokovat jmenování Jeana-Claudea Junckera do funkce premiéra Evropské komise. Cameron věří, že Juncker bude stát v cestě reformním opatřením.

Vysoký představitel jednoho z pro-britsky orientovaných států EU novinářům z Independentu řekl: "Hrozba vystoupením z EU může být planá. Nejedná se o nejlepší cestu ke kýženému výsledku. Cameron možná zjistí, že veřejnost bude požadovat, aby své sliby uskutečnil."

Jiný unijní diplomat dodává: "V Evropě převládá názor, že Británie nakonec procitne a nebude tak hloupá, aby EU opustila, což zároveň znamená, že my ostatní půjdeme jen tak daleko, abychom Británii pomohli."

Jeden z bruselských představitelů uvedl, že veřejnost "má až po krk britských stížností" a může tedy pomoci zabránit odchodu z EU, pokud se ministrům podaří prezentovat členství v EU jako pozitivum.

Cameron, jenž má dnes informovat Dolní sněmovnu o bouřlivém summitu EU, v neděli telefonicky hovořil s Junckerem, což je možné vnímat jako první krok k vytvoření funkčních pracovních vztahů.

Labouristé zahájili zničující útok proti Cameronovu přístupu k vyjednávání - na webových stránkách Independentu se stínový ministr zahraničí Douglas Alexander vyjádřil v tom smyslu, že po "osobní premiérově porážce a diplomatickém ponížení" se zmenšila šance Británie na dosažení reforem EU. Vláda tvrdí, že Cameronův neústupný postoj vůči jmenování Junckera posílí do roku 2017 jeho vliv na vyjednávání nových podmínek členství v EU.

Představitelé Německa a Švédska se vůči Británii začali stavět smířlivě poté, co byl Cameron na pátečním summitu EU přehlasován poměrem 26:2 hlasům, což zajistilo Junckerovu nominaci. Diplomaté nicméně naznačují, že by se premiérova nekompromisní taktika nakonec mohla obrátit proti němu.

Po potupné porážce Cameron připustil, že jeho úkol přesvědčit veřejnost o setrvání v EU je nyní obtížnější, avšak nikoli nemožný.

Uvádí, že stále hodlá v referendu prosazovat setrvání v EU, neboť je to v národním zájmu Británie. Zároveň je ale vystaven tlaku euroskeptických konzervativních členů, kteří si přejí, aby prohlásil, že je připraven prosadit myšlenku vystoupení z EU.

Charles Walker, místopředseda takzvaného výboru 1922, tedy konzervativních poslanců, v neděli uvedl, že více než jedna polovina z celkového počtu 305 konzervativců podpoří vystoupení z EU.

Mluvčí z Downing Street potvrdil že, Cameron a Juncker diskutovali o tom, jak spolupracovat, aby EU byla konkurenceschopnější a přizpůsobivější. Premiér prý uvítal Junckerův závazek nalézt pro Británii spravedlivou dohodu a Juncker řekl, že je odhodlán najít řešení, jež by byla v souladu s politickými zájmy Británie.

Ministr zahraničí William Hague v neděli naznačil změnu přístupu, když se odmítl vyjádřit k tomu, zda by vystoupení z EU bylo katastrofou.

V rozhovoru s Andrewem Marr Showem z BBC uvedl: "Je to součást debaty před referendem. Vždy jsem vystupoval proti dalšímu rozšiřování pravomocí EU a byl jsem pro to, abychom byli součástí Evropy, nikoli pod jejím vedením."

Alexander ovšem tvrdí: "Cameronova porážka z minulého týdne odkrývá Cameronovu špatnou strategii a taktiku. Jeho postoj vychází z chybného přesvědčení, že hrozbami vystoupením a závazkem o uspořádání referenda zvyšuje svůj vliv, i když ve skutečnosti je tomu právě naopak."

Unijní zdroje bagatelizují význam ústupků, jež Cameron na summitu v Bruselu získal. Celkem 28 vrcholných představitelů uznalo, že britské obavy "bude potřeba řešit," a souhlasilo s tím, že snahy o vytvoření "sevřenější unie" se nebudou týkat všech členských států. Představitelé nicméně tvrdí, že toto prohlášení samo o sobě nepředstavuje nadějný příslib k opětovnému projednání.