Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v pondělí ve Varšavě shodla s polským prezidentem Andrzejem Dudou na nutnosti jednoty NATO kvůli nedobrým vztahům s Ruskem. Bezpečnostní spolupráce patřila k hlavním tématům, o nichž s hostitelem hovořila při své první návštěvě Polska od červnového nástupu do úřadu hlavy slovenského státu.
Návštěvou Polska Čaputová ukončila své první "prezidentské" cesty do sousedních zemí, které jsou členy visegrádské skupiny (V4). Nejprve zavítala už 20. června do České republiky a minulý týden ve čtvrtek hovořila s nejvyššími maďarskými představiteli v Budapešti.
Čaputová a Duda se podle agentury TASR shodli, že "jednotu aliance potřebujeme vzhledem k našim vztahům s Ruskem, které se nelepší". Prezidentka v této souvislosti vyjádřila nad touto situací politování, neboť je přesvědčena, že "konstruktivní vztahy s Ruskem potřebujeme".
Severoatlantická aliance je podle Čaputové "základním pilířem naší obrany a bezpečnosti" a "jednota mezi spojenci je klíčový předpoklad pro její dobré fungování". Vyčetla přitom Rusku, že na jeho straně bohužel nevidí ochotu k "vzájemnému respektu ani úctu k pravidlům".
Oba státníci dali také shodně najevo nespokojenost s tím, že visegrádská čtyřka nebude mít svého zástupce ve vrcholných postech v rámci Evropské unie. "Není to dobrý výsledek, který se bohužel nepodařilo uhrát lepším způsobem," konstatovala slovenská prezidentka. Pokud jde o Slovensko, předpokládá, že členem Evropské komise zůstane dosavadní místopředseda a komisař pro energetiku Maroš Šefčovič.
I v pondělí podobně jako předtím v Praze a Budapešti vyzdvihla význam V4, a to nejen k prosazování regionálních zájmů. Toto uskupení je důležité "pro svou schopnost přinášet celoevropská řešení a hledat pro ně spojence napříč Evropou", řekla dnes Čaputová v polské metropoli.
S Dudou, zvoleným za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), se Čaputová, původní profesí právnička, bavila také o nově vytvořené disciplinární komoře při polském nejvyšším soudu. Generální advokát Soudního dvora EU nedávno uvedl, že tento justiční disciplinární orgán nesplňuje požadavky ohledně soudcovské nezávislosti platné v unii. "Je velmi důležité, aby disciplinární soudnictví fungovalo bez politických nátlaků, to je velmi důležité pro demokracii," uvedla podle polského rádia RMF FM slovenská prezidentka.
Vláda národně konzervativního PiS po nástupu k moci v roce 2015 prosadila justiční reformu, která podle Bruselu, opozice i nevládních organizací posílila vliv politiků na soudnictví a ohrozila jeho nezávislost.
