Některé vlivné zemské organizace sociálních demokratů (SPD) ze západního Německa se stavějí proti tomu, aby strana šla do velké koalice s konzervativci (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové. V SPD sílí hlasy, aby o tomto spojení rozhodli členové ve vnitrostranickém referendu, což by mohlo výrazně zkomplikovat a protáhnout vytváření nové německé vlády, pro kterou musí CDU/CSU najít koaličního partnera na levici. Konzervativci proto už vyslali smířlivé signály a nevyloučili zvyšování daní, po němž dosud opoziční SPD či Zelení volají.
"Devadesát procent mého zemského svazu je proti velké koalici," prohlásila sociálnědemokratická premiérka nejlidnatější německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hannelore Kraftová, o které se spekuluje jako o příští šéfce SPD. Výhrady vůči spolupráci s vítěznou unií CDU/CSU mají sociální demokraté také v Bádensku-Württembersku nebo v Porýní-Falci, kde rovněž vládnou.
"SPD nekandidovala ve volbách proto, aby jako zajišťovatelka většiny udržela CDU u vlády," vzkázali do Berlína sociální demokraté ze Severního Porýní-Vestfálska. Jejich odpor pramení z poslední zkušenosti s velkou koalicí z let 2005 až 2009, kdy byla SPD také menším koaličním partnerem Merkelové a voliči pak straně ve volbách před čtyřmi lety "vystavili účet" v podobě nejhoršího výsledku v poválečných dějinách SPD.
V sociální demokracii proto sílí hlasy požadující vnitrostranické referendum o velké koalici. Porýnská SPD už odhlasovala usnesení žádající "širokou účast grémií a členů na možných rozhodovacích procesech k dosažení co nejširšího souhlasu s nimi". Rozhodnout o vypsání vnitrostranického hlasování může předsednictvo SPD, které se sejde v pátek.
Špičky sociálních demokratů se k němu zatím staví rezervovaně. Staronový šéf poslanecké frakce SPD Frank-Walter Steinmeier odmítl, že by hlasy volající po plebiscitu byly převažující.
Gabriel vs. Kraftová
Německá média spor o velkou koalici interpretují současně jako mocenský souboj mezi stávajícím předsedou SPD Sigmarem Gabrielem a jeho možnou nástupkyní Kraftovou. Gabriel je považován za příznivce obnovení vládní spolupráce s Merkelovou, neboť by v takovém případě pravděpodobně získal vysoký post v kabinetu. Spekuluje se o jeho ambicích na řízení ministerstva financí.
Debaty v SPD jsou nepříznivou zprávou pro CDU/CSU, jejíž vedení upřednostňuje dohodu právě se sociálními demokraty. Jako možný koaliční partner se nabízejí ještě Zelení, tuto variantu ale rezolutně odmítá bavorská CSU.
Místopředseda CDU Armin Laschet proto v rozhovoru pro deník Die Welt signalizoval připravenost konzervativců ke kompromisům, a to včetně otázky zvyšování daní pro majetné, které levice prosazuje. Vyšší daňovou zátěž Laschet sice označil za škodlivou, dodal nicméně: "Samozřejmě že u všech témat budeme muset být připraveni dělat kompromisy. Jinak nevytvoříme žádnou koalici."
Komplikace pro CDU/CSU při vytváření nové koalice sleduje se zájmem postkomunistická Levice, poslední ze stran, které se dostaly do Spolkového sněmu. Ta se stále nevzdala myšlenky na spolupráci s SPD a Zelenými, s nimiž by v dolní parlamentní komoře dala dohromady těsnou většinu. Vedení Levice proto opakovaně vyzvalo oba zbývající levicové subjekty k jednání o "červeno-rudo-zelené" koalici, což ale SPD i Zelení odmítají.
Levice chce alespoň využít předpokládané zdlouhavé dohadovaní o pravolevé koalici k předložení návrhu na zavedení plošné povinné minimální mzdy. Tu ve volbách požadovali i sociální demokraté a Zelení, s nimiž by ji Levice ještě před vznikem nové vlády mohla prosadit. "Tento návrh předložíme ještě před 22. říjnem (ustavující schůzí nového Spolkového sněmu). Jsem zvědavá, jak se k němu SPD a Zelení postaví," prohlásila předsedkyně Levice Katja Kippingová.
