Ještě nikdy zřejmě nebyl život Čechů v Británii zatížen takovou nejistotou, jako v době rychle se blížícího data plánovaného brexitu. Ačkoli zatím nikdo netuší, kdy a vlastně zda vůbec země z Evropské unie skutečně odejde, řada z nich už požádala o status usedlíka, který má zachovat jejich současná práva. Některým vadí nárůst byrokracie, jiní se potýkají se šířením dezinformací, dalších se dotkla slábnoucí libra.
"Nejhorší jsou různé dezinformace na sociálních sítích. Lidé se mě třeba ptají, jestli je pravda, že když odletí do Česka, nebudou se už moci vrátit," řekl Petr Torák, který v Británii založil krajanský spolek COMPAS a pomáhá místní romské komunitě. Za služby v místní policii a za práci pro romskou menšinu Torák, který má vedle českého i britské občanství, obdržel Řád britského impéria.
Pokud chtějí mít cizinci z unijních zemí v Británii po brexitu stejná práva jako teď, musí požádat o přidělení statusu usedlíka. Přestože žádosti jde podávat až do konce příštího roku - a v případě odkladu brexitu možná i déle - řada Čechů už to udělala.
"Pomáhal jsem asi 30 lidem a u všech to proběhlo bez problémů," popisuje Torák, podle něhož celý proces zabere okolo 15 minut. V mobilní aplikaci je třeba naskenovat pas a zároveň vyplnil online formulář.
Lidé, kteří žijí v Británii déle než pět let, mají nárok na takzvaný plný status, ti ostatní mohou požádat o předběžný status, který si po pěti letech změní na plnohodnotný.
Co bude za dva týdny?
Usedlíkem se již stal i zakladatel a ředitel české školy Comenius School v Leedsu Tomáš Kostečka, podle něhož se tímto systémem dostávají unijní cizinci v Británii pod větší kontrolu úřadů než dosud.
"Musíte tam například aktualizovat, když změníte telefonní číslo," popisuje obtíž, které podle něho například přistěhovalci z asijských zemí patrně nečelí.
Oba muži se stejně jako řada dalších Čechů shodují, že nejnepříjemnější věcí spojenou s brexitem je nejistota. Ve chvíli, kdy panují zmatky kolem britského podávání žádosti o odklad brexitu, v Británii patrně nikdo netuší, co bude za dva týdny či za dva roky.
"Ať už to dopadne jakkoli, hlavně aby už bylo jasno. Kdyby ale došlo na druhé referendum, podle mě by brexit vyhrál ještě výrazněji," myslí si Torák, jehož čeští známí, kteří mají i britské občanství, prý v případném opakovaném hlasování chtějí podpořit vystoupení země z EU. Čechů, kteří jsou zároveň britskými občany, je podle něho z odhadovaných 100 tisíc krajanů žijících v Británii jen několik procent.
Předčasný návrat
Žádost o britské občanství, která by nejistotu kolem dalšího působení na ostrovech částečně rozptýlila, se velká část Čechů i kvůli vysoké ceně více než tisíce liber (přes 30 tisíc korun) či složitým testovacím otázkám podávat nechystá.
"Původně jsem plánovala na ostrovech zůstat třeba deset let a pořádně si vydělat, než se vrátím domů, ale teď vyčkávám, co bude dál," přibližuje svou situaci Magdalena Bakusová, která čtvrtým rokem působí v Manchesteru jako chůva v britských rodinách. Na brexitu ji kromě nerozhodnosti politiků trápí hlavně slábnoucí libra, kvůli které nebudou úspory z britských výdělků po návratu domů tak velké. Ještě v době jejího příchodu stála britská měna kolem 40 korun, nyní se za ní koupí sotva 30.
"Kdyby ta nejistota skončila tím, že by brexit vyšuměl, bylo by to docela fajn. Bojím se ale, že jsou politici rozdělení tak jako celá společnost a Británie nakonec stejně odejde, a já se vrátím domů předčasně," dodává posmutněle mladá Češka.
