Evropská unie nejspíš opět zakáže běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi vstup na území EU. Internetovému serveru EUobserver to v telefonickém rozhovoru řekl švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Kromě Lukašenka by se stejné sankce měly dotknout zhruba stovky dalších představitelů běloruského režimu.
EU k uvalení sankcí přistoupí kvůli potlačení protestů a zatčení předáků opozice, které následovalo po prezidentských volbách v Bělorusku, v nichž podle oficiální verze opět zvítězil Lukašenko. Běloruská policie 19. prosince zadržela přes 600 lidí a ve zrychleném řízení je odsoudila ke zhruba dvoutýdenním trestům vězení.
Zvlášť je souzeno sedmnáct údajných organizátorů demonstrace, kterým hrozí až 15 let vězení.
"Musíme se řídit logikou našich předešlých rozhodnutí. V době, kdy v Bělorusku žádní političtí vězni nebyli, jsme se odhodlali k přijetí pozitivních kroků.
Nyní máme politických vězňů řadu a ti, kteří za tím stojí, se musejí vrátit znovu na seznam osob, které nesmějí získat víza pro vstup do Evropské unie," prohlásil Bildt.
Evropská sedmadvacítka zakázala Lukašenkovi vstup do unie již v roce 2006, kdy běloruský režim po volbách tvrdě zakročil proti představitelům opozice. V roce 2008 ovšem běloruský prezident nechal předáky opozičního hnutí propustit a EU mu "za odměnu" povolila získat víza. Lukašenko tohoto kroku téměř okamžitě využil a odjel na státní návštěvu Itálie.
Ambasády členských států EU v současnosti připravují seznam osob, které se podílely na potlačení nepokojů po běloruských prezidentských volbách. Podle EUobserveru jde o více než stovku lidí.
Česká republika, která dlouhodobě běloruskou opozici podporuje, usiluje kvůli schválení sankcí o svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí EU na příští týden. Německo či Švédsko naopak nechtějí s konečným rozhodnutím příliš spěchat: sankce by podle nich měli šéfové diplomacie schvalovat na pravidelném zasedání, které se uskuteční 31. ledna v Bruselu.
Sankce se nemají dotknout jen zákazů vstupu na území EU. "Masivní ekonomická pomoc v tuto chvíli rozhodně není na stole," řekl Bildt s odkazem na předvolební příslib unie, že Bělorusku v následujících třech letech pomůže celkem třemi miliardami eur (zhruba 75 miliard korun).
OBSE v Minsku bez kanceláře. Ale jedná....
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se snaží nalézt kompromis ve sporu s Běloruskem, který koncem loňského roku vyústil v uzavření minské kanceláře OBSE. Litva, která v prvním letošním pololetí OBSE předsedá, vede podle oficiální zprávy evropské organizace s běloruskými úřady "citlivé diplomatické jednání".
Běloruské úřady uzavřely minskou kancelář OBSE poslední den loňského roku na protest proti kritice, kterou organizace adresovala minskému režimu za problematický průběh prezidentských voleb.
V oficiálním hodnocení voleb OBSE konstatovala, že Bělorusko ještě musí ujít velký kus cesty ke skutečně demokratickému hlasování. Odsoudila zároveň tvrdý zásah běloruské policie proti účastníkům velké protivládní demonstrace, kterou opozice uspořádala bezprostředně po skončení voleb 19. prosince.
"Běloruská strana rozhodla, že neprodlouží povolení úřadu OBSE dále pracovat v Minsku," oznámil 31. prosince mluvčí běloruského ministerstva zahraničí. Bez dalšího vysvětlení dodal, že není objektivní důvod udržovat misi OBSE v Minsku.
Litevské ministerstvo zahraničí odmítlo upřesnit průběh rozhovorů s Minskem o případném dalším působení zástupců OBSE v Bělorusku. Ministr zahraničí Audronius Azubalis novinářům řekl, že "odkrývat karty v této fázi jednání by bylo nediplomatické".
Z věznice v Minsku dnes vyšla na svobodu většina ze 600 osob odsouzených k několikadenním trestům za účast v povolební opoziční demonstraci. Ve vězení zůstává 22 lidí, které úřady označují za inspirátory a organizátory protivládního vystoupení.
Mezi zatčenými jsou čtyři neúspěšní uchazeči o prezidentský úřad - Aljaksej Michalevič, Uladzimir Njakljajev, Andrej Sannikav a Mikalaj Statkevič. Pátý z nich, představitel běloruských křesťanských demokratů Vital Rymaševski, byl z vazby propuštěn s podmínkou, že nesmí opustit Minsk. Úřady Rymaševskému zakázaly uspořádat i tiskovou konferenci, na níž chtěl informovat o okolnostech svého zatčení.
