Vučić
Čeká nás trnitá cesta, řekl ke Kosovu srbský prezident
08.09.2018 20:56
Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá pokračovat v jednáních s Prištinou. Zároveň ale upozornil, že může trvat ještě dlouho, než Kosovo a Srbsko uzavřou dohodu, která by oběma zemím pomohla získat členství v EU. Vučić to prohlásil u severokosovského jezera Gazivode.
Víkendová cesta hlavy srbského státu do Kosova a případná diskuse o uzavření dohody o výměně území mezi Kosovem a Srbskem se v pátek ocitly v ohrožení po krachu Vučičovi schůzky s kosovským prezidentem Hashimem Thaçim v Bruselu. Vučić se s Thaçim odmítl přímo setkat s poukazem na podle Bělehradu neseriózní přístup a vyhrožování ze strany Prištiny.
"Udělám vše, co je v mých silách (s cílem uzavřít dohodu), ale je to dlouhá a trnitá cesta a před námi leží problémy," řekl Vučić novinářům během návštěvy přehradního jezera a vodní elektrárny Gazivode. To je energeticky i vodohospodářsky významný objekt na řece Ibar, o který se Bělehrad a Priština přou.
Část uměle vytvořeného jezera, které zásobuje některé kosovské municipality a část Prištiny vodou, leží v Srbsku, kde se nachází i zdroj vody pro jezero. Agentura Reuters připomíná, že se přehradní jezero jinak nachází v části severního Kosova, kde převážnou část obyvatel tvoří srbská menšina.
"Nepovažuji Thaçiho za přítele, spojence ani dobrého vyjednavače a jsem si jist, že si totéž myslí on a mně. Musíme ale spolu mluvit a snažit se dospět k dohodě," řekl Vučić.
Případná dohoda o výměně území by umožnila Srbsku udržet si kontrolu nad severními částmi Kosova, kde převážně žijí kosovští Srbové. Bělehrad by se na oplátku vzdal jižních municipalit, kde většinovou populaci tvoří kosovští Albánci.
Žádné změny hranic
Zatímco někteří představitelé EU a USA uvedli, že jsou takovému návrhu otevřeni, Německo a někteří analytici se proti podobnému řešení postavili s tím, že by mohlo na Balkáně vzkřísit spory.
"Nebude jednoduché dospět k finální dohodě," uvedl Vučić. "Nevidím žádnou možnost pro realizaci mých nápadů. Viděli jste, co řekla Angela Merkelová a kosovští Albánci," řekl srbský prezident.
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě Makedonie zopakovala, že si nepřeje změny státních hranic na Balkáně. Proti zmíněné podobě dohody se staví také kosovská vládní koalice i opozice.
Nezávislost na Srbsku Kosovo vyhlásilo před deseti lety. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije srbská menšina. Kosovo jako nezávislý stát nicméně uznalo 100 zemí.
Válka v Kosovu si v letech 1998-1999 vyžádala asi 10 tisíc lidských životů, dalších zhruba 1700 lidí bylo prohlášeno za nezvěstné. Konflikt ukončila až intervence NATO, jejímž cílem bylo ukončit krvavé útoky Srbů proti etnickým Albáncům.
Normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem je důležitým předpokladem pro členství obou států v EU.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.