Premiér Černé Hory Milo Djukanović a ministři zahraničí zemí NATO podepsali v Bruselu protokol o přistoupení země k alianci. Nyní začíná ratifikační proces ve státech aliance, na jehož konci by se Černá Hora měla stát 29. členem aliance. Už nyní se ale její zástupci mohou jako pozorovatelé účastnit všech jednání bloku, včetně letního summitu ve Varšavě. Negativně podle očekávání zareagovala Moskva, podle níž dnešní akt v Bruselu ohrožuje zájmy Ruska.
"Je to významný den pro Černou Horu i pro alianci," prohlásil po podpisu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ratifikační proces je podle něj zcela v rukou členských zemí, připomněl ale, že při posledním rozšiřování trvala ratifikace přibližně rok.
Stoltenberg zdůraznil, že Černá Hora už přispívá k operacím NATO i EU a také se výrazně reformuje. Členství v alianci jí umožní vytvářet alianční politiku, přinese stabilitu a prosperitu na Balkán. "A je to jasný signál, že dveře do NATO zůstávají otevřené pro země, které sdílejí a podporují naše hodnoty," řekl s tím, že čeká pokračování reforem v zemi.
Premiér Djukanović řekl, že si je vědom, že dnešek je pro jeho zemi začátkem cesty a bude potřeba dál tvrdě pracovat na reformách v oblastech jako je vláda práva či boj s korupcí a organizovaným zločinem. "Věřím, že dnešek je přesvědčivým důkazem, že Černá Hora se před deseti lety rozhodla dobře. Že si vybrala dobrou cestu rozvoje a tvrdě pracovala," poznamenal ministerský předseda země, která letos slaví desetiletí své nezávislosti.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nečeká, že by měl být v ČR ratifikační proces složitý. "Myslím, že to je úspěch Černé Hory, ukázka toho, že dokázala poměrně soustavně o členství usilovat," řekl novinářům. Ocenil také, že politické reprezentaci se v Černé Hoře podařilo udržet poměrně vysokou podporu pro vstup do NATO.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury TASS na podpis protokolu reagovala prohlášením, že "další pokus NATO změnit vojensko-politickou situaci v Evropě... se nevyhnutelně dotýká zájmů Ruska a nutí nás k odpovídající reakci". O jakou reakci by mělo jít, ale neupřesnila.
Podle prominentního ruského zákonodárce Sergeje Železňaka bude Rusko po vstupu Černé Hory do aliance muset změnit své vztahy s touto historicky blízkou zemí. "Jestliže v ní bude umístěna vojenská infrastruktura NATO, budeme nuceni odpovědět omezením svých ekonomických vztahů i kontaktů v jiných oblastech," řekl.
Další ruští činitelé již dříve upozornili, že Moskva by mohla zakázat dovoz některého zboží z Černé Hory a zavést i jiné obchodní sankce.
Představitelé NATO ale námitky Ruska odmítají. Zdůrazňují, že podobné rozhodnutí je jen věcí té země, která chce do "otevřených dveří" aliance vstoupit. Zájem o členství mají i Gruzie, Makedonie a Bosna a Hercegovina.
Přistoupení Černé Hory k NATO bude prvním rozšířením Severoatlantické aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
