Unijní jestřábi
Češi radili USA, jak přitvrdit sankce vůči Íránu

Čeští diplomaté Američanům doporučili, aby bilaterálními kontakty mezi členskými státy EU izolovali odpůrce sankcí a přispěli tak k vytvoření jednotné unijní pozice. Vyplývá to z americké diplomatické depeše, kterou zveřejnil server WikiLeaks.

Depeše z 8. dubna 2009 shrnuje jednání vysokého představitele amerického ministerstva financí Daniela Glasera, který začátkem března 2009 informoval experty 27 členských zemí EU o sankcích proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. O okolnostech referuje britský list The Daily Telegraph.

Na okraj oficiálního briefingu jednal Glaser s vysokými představiteli EU a velvyslanci Británie, Francie a Německa, Švédska, Španělska a České republiky, která tehdy předsedala EU a jejíž diplomacii vedl nynější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Češi a Britové navrhovali, aby americká vláda bilaterálními kontakty "vyčlenila" a "izolovala" oponenty sankcí a aby tak bylo v EU dosaženo nezbytného konsensu pro přijetí tvrdších opatření, uvádí telegram.

"To by bylo užitečné k tomu, aby se změnila vnitřní dynamika EU. Kromě toho Češi zdůraznili potřebu projevů vysoce postavených amerických představitelů při počátečních kontaktech s EU..., aby bylo jasné, co nová americká administrativa od EU očekává," píše se v depeši.Jako příklad uvádí setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s takzvanou trojkou EU. Depeše v této pasáži zdůrazňuje nutnost chránit české zdroje, když za zmínkou o Češích uvádí v závorce "prosím, chránit". Stejná výzva je i u několika dalších zdrojů uvedených v telegramu.

Všichni evropští diplomaté zdůraznili význam americké prezentace o íránských sankcích. "Velvyslanec českého předsednictví (politický ředitel ministerstva zahraničí) Ivo Šrámek se domnívá, že prezentace posílí vyjednávací pozice osmdesáti až devadesáti procent (členských států), které jsou přesvědčeny, že by za rezolucemi OSN měl být ‚tvrdší a větší klacek‘. Šrámek vyzval americkou vládu, aby přišla s ‚naléhavě potřebným‘ impulsem, který by posunul EU směrem k sankcím," píše se v depeši.

Zdroj, jehož totožnost byla z depeše vymazána, řekl Glaserovi, že negativní postoj Švédska poskytl dalším oponentům íránských sankcí věrohodnost. "Tato ‚skupina osmi‘ oponentů zahrnovala Kypr a Řecko (kvůli nákladní dopravě), Lucembursko (tvrdí, že jde o nákladní dopravu, ale ve skutečnosti jde o bankovní zájmy), Španělsko a Švédsko (zaujímají právnický přístup a zdůrazňují konsensus v OSN), Rakousko (také velmi právnický přístup, také obavy o banky a nákladní dopravu), Portugalsko (z ekonomických důvodů) a nejnověji Rumunsko (nespecifikované důvody)," uvádí depeše.

Jako ukázku toho, "jak málo pozornosti Evropská komise věnuje své odpovědnosti za monitorování sankcí EU", uvádí setkání s náměstkem generálního ředitele pro zahraniční vztahy EK Karlem Kovandou. "Kovanda se zeptal Glasera, zda jsou dodržovány tři rezoluce Rady bezpečnosti OSN, a byl překvapen, když mu člen jeho personálu zabývající se sankcemi řekl, že EU má deset různých opatření proti Íránu," píše se v depeši. Připomíná, že "Kovandův úřad je zčásti legálně odpovědný za to, aby zjišťoval, jak jsou dodržovány vlastní sankce EU, ale nevyčlenil na tuto otázku žádné zdroje".

Podle depeše tehdejší Glaserova jednání v Bruselu ukázala, že sankce proti Íránu jsou jednou z nejcitlivějších a nejkontroverznějších otázek společné zahraniční politiky unie. "Poslední kolo sankcí se vyjednávalo skoro rok. Přijetí i nekontroverzních politických rozhodnutí obvykle trvá několik měsíců," uvádí telegram. Ministři zahraničí EU přijali balík nových sankcí proti Íránu loni v červenci.