Evropská unie dnes odstartovala přístupová jednání s Islandem. Otázku, jak dlouho se bude vyjednávat a kdy by mohl Island do EU vstoupit, první kolo podle očekávání nezodpovědělo. Trvat to zřejmě bude nejméně několik let. K případnému rozšíření bloku bude navíc třeba, aby to podpořili Islanďané v referendu.
Na dotaz, aby nastínili představy, kdy by Island mohl do EU reálně vstoupit a kdy skončí přístupová jednání, belgické předsednictví, islandský ministr zahraničí Össur Skarphédinsson i eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle jasné odpovědi nedali.
Předtím, než se začne jednat o jednotlivých z 35 vyjednávacích kapitol, je podle Evropské komise třeba analyzovat, jakým pravidlům a normám EU se tato severská země bude muset přizpůsobit. Tento proces bude podle očekávání komise trvat od listopadu tohoto roku zhruba do půlky příštího.
Islandu to umožní se podrobně seznámit s unijním právem a Evropské komisi ohodnotit, nakolik je tato země na vstup připravena.
Podle Füleho by na vstupu ostrovního státu vydělaly obě strany. "Pro Island to bude znamenat ekonomickou a měnovou stabilitu a hlas u rozhodovacího stolu v EU. Pro EU to bude znamenat, že budeme silnější pro jednání s arktickým regionem a v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie či změna klimatu," řekl český zástupce v komisi.
Island je třetí zemí, mezi níž a EU nyní přístupová jednání probíhají. Dalšími dvěma jsou Chorvatsko a Turecko, s nimiž unie vyjednávání zahájila v roce 2005.
Ostrov s asi 320 tisíci obyvateli, který se v minulosti na možnost rozšířit EU díval dost chladně a u něhož tuto skepsi překonaly až tvrdé dopady finanční a hospodářské krize na tamní ekonomiku, má výhodu, že už je členem schengenského prostoru volného cestování bez hraničních kontrol.
Je i členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy společného evropského volného trhu. Většinu unijního práva tak už Island v minulosti zavedl.
Některé věci ale i tak budou zřejmě dost komplikované, což se ukázalo i dnes. Půjde zejména o rybolov, mimo jiné i o lov velryb. To je v EU zakázané, ale Island by v lovu rád pokračoval. Dalším problémem je osud krizové islandské banky Icesave a odškodnění britských a nizozemských klientů tohoto finančního domu.
Kvůli tomu mezi Islandem a oběma unijními členy panují spory. Obě země totiž své občany odškodnily a čekají za to náhradu od Islandu, který se k tomu nemá.
Například u lovu velryb Skarphédinsson připustil, že jde o problémové téma. Zdůraznil ale také, že by chtěl, aby si EU uvědomila, že jde o součást islandské tradice. Tamní velrybáři podle něj provozují "udržitelný" lov, tedy neohrožují jednotlivé druhy velryb. Věří tak, že v této věci bude stejně jako u dalších "horkých témat" prostor k vyjednávání a že se podaří najít přijatelné řešení.
Česká republika zahájení přístupových rozhovorů uvítala. Ministerstvo zahraničí ČR uvedlo, že v rozšiřování EU nesmíme dělat zeměpisné rozdíly. "Jsme přesvědčeni, že zahájení přístupových rozhovorů s Islandem je impulzem i pro pokračování integračního procesu zemí západního Balkánu," píše se také v prohlášení ministerstva.
Foto: islandská vláda, archiv EK a Wikipedia
