Chorvatsko soudí generály obviněné z válečných zločinů

V Záhřebu začal soudní proces s chorvatskými generály Mirkem Noracem a Rahimem Ademim, obviněnými z odpovědnosti za válečné zločiny spáchané na srbských vzbouřencích. První případ předaný haagským tribunálem do Záhřebu se považuje za zkoušku justice v Chorvatsku, které se uchází o členství v Evropské unii.

Norac (39) i Ademi (53), který je původem Albánec, čelí šesti obviněním; před soudem však prohlásili, že se cítí nevinni. Hrozí jim až 20 let vězení. Odhaduje se, že proces potrvá skoro rok.

Obžaloba klade Noracovi a Ademimu za vinu, že nařídili ostřelovat děly obklíčené srbské vsi Čitluk a Divoselo v takzvané Medacké kapse v Dalmácii na jihu Chorvatska a následně nechali své podřízené, aby vsi vyplenili. Nezabránili jim ani mučit a zabíjet tamní civilisty a válečné zajatce. Operace, která se odehrála mezi 9. a 17. zářím 1993, stála život 28 civilistů a pět zajatců.

Podle svědectví vojáků OSN, zahrnutého ve stostránkové obžalobě, byli civilisté pobiti "bez ohledu na věk, pohlaví či postavení". Mezi oběťmi byla i 84letá slepá Bosiljka Bjegovičová. Jednatřicetiletého mentálně postiženého vesničana chorvatští vojáci prý nejprve vláčeli spoutaného za autem a pak ho upálili.

Oba obžalovaní dnes před soud předstoupili v tmavých oblecích s kravatami, a zpočátku na nich údajně byla patrná nervozita. Speciálně připravený sál zaplnili zejména jejich příbuzní, jakož i veteráni chorvatsko-srbské války z první poloviny 90. let. Novináři mohli proces sledovat v sousedním sále na obrazovce.

Ani v sále, ani před soudní budovou se neodehrávaly žádné protesty, na rozdíl od bouřlivých demonstrací tisíců veteránů a nacionalistů po uvěznění Norace za jiné válečné zločiny v roce 2001. Generál si už odpykává dvanáctiletý trest za podíl na zabití padesátky srbských civilistů u Gospiče v roce 1991. Ademi, který se Haagu dobrovolně vzdal, čekal na proces v domácím vězení.

Prokurátoři plánují vyslechnout 137 svědků, včetně 34 s utajenou identitou. Případ obou generálů je první, který Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) postoupil v roce 2005 zpět chorvatské justici. ICTY, který má ukončit svou činnost v roce 2010, předává do bývalých jugoslávských republik méně závažné případy.

Chorvatsko vyhlásilo nezávislost v roce 1991 a vzápětí vypukly boje mezi silami Záhřebu a srbskými separatisty, podporovanými Bělehradem. Během konfliktu bylo v letech 1991 až 1995 zabito na 20.000 lidí. Záhřeb začal soudit chorvatské zločiny až po změně režimu v roce 2000; před tím tvrdil, že se zločinů dopustili jen Srbové. Nyní země doufá, že se do konce dekády připojí k EU.

FOTO: ČTK