Chorvatskou premiérkou i šéfkou HDZ je Kosorová

Chorvatské demokratické společenství (HDZ) si dnes do svého čela jasnou většinou zvolilo designovanou premiérku Jadranku Kosorovou. V obou funkcích tak nahradila Ivo Sanadera, který se ve středu dva roky před koncem premiérského mandátu překvapivě vzdal všech politických úřadů. Sanaderovi udělila strana čestné předsednictví.

V pátek chorvatský prezident Stjepan Mesić pověřil šestapadesátiletou Kosorovou, bývalou novinářku, aby sestavila novou středopravou vládu. Podle chorvatské ústavy znamená totiž odstoupení ministerského předsedy zároveň rezignaci celé vlády.

Kosorová, dosavadní vicepremiérka a ministryně pro rodinu, záležitosti veteránů a mezigenerační solidaritu, musí nyní do 30 dnů získat parlamentní většinu. Pokud se jí to nepodaří, rozhodnou o novém politickém uspořádání Chorvaté v předčasných volbách. Parlament by mohl hlasovat o důvěře již v pondělí.

V Chorvatsku byla Kosorová vnímána jako Sanaderova chráněnka, která mu byla politicky oddána. Podle místních médií je možné, že expremiér bude vládu i stranu přes její osobu nadále kontrolovat. Nynější designovaná premiérka se v roce 2005 ucházela o prezidentský mandát, ve druhém kole volby ji ale porazil Mesić. Ten svůj úřad obhajoval.

Odchod Sanadera vyvolal spekulace o jeho špatném zdravotním stavu. Podle jiných domněnek odešel pod tlakem kvůli doposud neúspěšnému přístupovému vyjednávání s Evropskou unií. Slovinsko totiž hodlá blokovat snahy Záhřebu uzavřít přístupové kapitoly s evropskou sedmadvacítkou, dokud se nevyřeší vzájemný spor o pozemní a námořní hranici.

Vstup Chorvatska do EU, který se plánoval roku 2011, je odložen na neurčito.

Sanader spekulace rázně odmítl a řekl, že "svou práci dokončil", proto se stahuje z aktivní politiky. HDZ také popřelo, že by liberálního Sanadera svrhla silná pravicová frakce ve straně.

Kosorová přebírá vládu i v těžkých ekonomických časech. Chorvatské hospodářství zaznamenalo letos nejhorší propad od roku 2000. Chorvatská centrální banka předpovídá pro celý letošní rok pokles hrubého domácího produktu o čtyři procenta.

Foto: ČTK/AP a Reuters