Jednání EU
Chovanec: Návrh reformy azylů EU nezvládne velkou migrační krizi

Evropská unie staví svůj pokus o reformu azylového systému na prohnilých základech a nyní zvažované řešení neunese nápor případné budoucí masivní migrační krize. Novinářům to při příchodu na jednání se svými kolegy z EU řekl český ministr vnitra Milan Chovanec.

Praha má podle něj nadále hluboký problém s trvající snahou o zřízení stálého mechanismu na přerozdělování migrantů z postižených zemí EU do jiných států bloku. Některé prvky reformy takzvaného dublinského systému tak, jak je navrhlo nynější maltské předsednictví unie, naopak dávají podle českého ministra smysl.

Evropská komise v reakci na migrační krizi z roku 2015 přišla před rokem s návrhem na celkovou reformu evropského azylového systému, známého jako dublinská pravidla.

Od té doby členské země o návrhu jednají. Některé z navržených změn mají širokou podporu členských zemí, jiné zůstávají sporné. A největší názorové rozdíly jsou stále okolo představy trvalého přerozdělovacího mechanismu, který by naskočil v případě nadměrné migrační zátěže některého státu.

Závěr po jednání V4 v Bruselu:  Novou azylovou politiku EU nesmíme stavět na shnilých základech. Vracet se k povinným kvótám je nesmysl. pic.twitter.com/NJlrZmXqR0

- Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 18. května 2017

"Evropa pořád říká 'kvóty, kvóty, stálý mechanismus'," poznamenal Chovanec. Připomněl význam, který podle něj měla na omezení migračního proudu v roce 2015 stavba plotu v Maďarsku. Ministra také mrzí, že nynější maltské předsednictví EU opustilo snahy předcházejícího slovenského předsednictví o "efektivní solidaritu". Slováci si představovali, že země by místo přijímání migrantů mohly nabízet jinou formu podpory postiženému státu. Malta původně na konci dubna představila svůj návrh jdoucí tímto směrem, země by po přijetí poloviny kvóty mohla alternativně nabídnout finance či personál třeba k ochraně vnějších hranic. Rozpory kolem návrhu ale byly takové, že věc ještě před ministerskou schůzkou vrátila k dalšímu jednání na pracovních úrovních.

Česká republika má podle Chovance pro svůj odmítavý postoj jasné argumenty a stejný názor mají také ostatní země visegrádské skupiny (kromě Česka také Polsko, Maďarsko a Slovensko). Ministr připomněl, že mimořádný přerozdělovací mechanismus, který platí od září 2015, v zásadě nefunguje. "A fungovat nebude ani do budoucna," varuje ministr. Země si zatím rozdělily lehce přes 18 tisíc osob z Itálie a Řecka, plán předpokládal relokaci až 160 tisíc lidí.

Naopak body, jako je snaha omezit druhotný pohyb migrantů po unii nebo kratší lhůty pro rozhodování o azylových žádostech, jsou podle Chovance body reformy, se kterými Praha nemá problém souhlasit.

Přesto podle něj celá reforma ve své stávající podobě není připravena na případnou migrační krizi většího rozsahu, než byla ta v roce 2015. "Když nastane situace masového exodu, tak systém, který Malťané připravují, není odolný a funkční. To je problém, který máme. Znovu stavět 'Potěmkinovu vesnici', to je ztráta času," poznamenal ministr.

Pokud EK spustí řízení kvůli nepřijímání migrantů, budu informovat vládu. Za sebe říkám, že od důkladných bezp.kontrol migrantů neustoupíme.

- Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 18. května 2017