Německo
Čím lidnatější, tím lepší. Úspěch azylantů záleží i na spolkové zemi

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Velké rozdíly mezi podíly uznaných žádostí o azyl v jednotlivých spolkových zemích jsou o to zajímavější, že o udělení ochrany rozhoduje v Německu pouze Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), což je jediný centrální úřad s pobočkami po celé zemi.

Nejvyšší podíl uznaných žádostí o azyl ve sledovaných pěti letech vykazovaly ze šestnácti spolkových zemí Sársko (69 procent) a Brémy (55,7 procenta), nejnižší naopak Sasko (26,9 procenta) a Berlín (24,6 procenta).

Podle studie berou zaměstnanci jednotlivých poboček BAMF v azylovém řízení ohled i na konkrétní podmínky jednotlivých spolkových zemí. Například v zemích, kde došlo ke xenofobním útokům, v následujícím roce podle studie úřad uznal méně žádostí o azyl jako oprávněných. Také počet obyvatel v jednotlivých spolkových zemích hraje podle studie roli: Čím lidnatější země, tím větší šance dostat azyl. Větší naději na zisk ochrany mají žadatelé například i ve spolkových zemích s nižší nezaměstnaností.

Rozdílné je podle autora studie Geralda Schneidera například i uznávání žádostí o azyl u jednotlivých národností. Zatímco u Syřanů byl podíl počtu uznaných žádostí o azyl ve všech šestnácti německých spolkových zemích zhruba shodný, u Iráčanů panovaly významné rozdíly. Zatímco v Dolním Sasku uznal úřad v letech 2010 až 2015 75,5 procenta jejich žádostí o azyl, v sousedním Sasku-Anhaltsku to bylo jen 37,5 procenta.

Podle Schneidera by ale rozhodování o žádostech o azyl mělo být jednotné a nezávislé na situaci v jednotlivých částech Německa. Nyní jde podle něj o "azylovou loterii".

Mluvčí BAMF ale kritiku odmítla. Řízení o udělení azylu je podle ní vždy individuální záležitostí, a data tak nelze srovnávat. Vždy je nutné určit, jaké nebezpečí ve vlasti hrozí konkrétní osobě, a paušalizace tak podle ní není na místě, uvedla. Úřad navíc disponuje řadou postupů, jak ověřovat kvalitu rozhodování jednotlivých úředníků, dodala na obranu mluvčí.