Po vítězství stoupenců takzvaného brexitu (odchodu Británie z EU) ve čtvrtečním britském referendu se vynořila řada otázek, které by měly být zodpovězeny v příštích dnech, týdnech či měsících:
- Kdo bude novým premiérem? David Cameron oznámil, že neodstoupí ihned, ale až v následujících měsících před říjnovou konferencí toryů. Spekuluje se o nástupci, který bude muset být spíše z tábora brexitu. Nabízejí se jeho hlavní představitelé - bývalý londýnský starosta Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove. K favoritům patří i ministryně vnitra Theresa Mayová, která sice byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně.
- Kdy se začne jednat o vlastním brexitu? Cameron oznámil, že by vyjednávání o odchodu z EU měl s Bruselem vést až jeho nástupce a ten by také měl rozhodnout o aktivování článku 50 unijních smluv, který zahájí dvouletou lhůtu pro dojednání odchodu. Znamená to, že je nejisté, kdy se začne opravdu jednat a kdy Británie z unie skutečně vystoupí.
- Jaké bude uspořádání vztahů mezi zbytkem EU a Británií? Zatímco podle ekonomů by bylo nejvýhodnější, aby Británie zůstala součástí jednotného trhu, stoupenci brexitu jsou vesměs proti s tím, že by to znamenalo i volný pohyb osob a nebylo by možné omezit imigraci z jiných zemí z EU, která byla v referendu klíčovým faktorem. Dalšími variantami jsou dvoustranné smlouvy s EU, celní unie s EU, případně obchodování za podmínek Světové obchodní organizace.
Předseda Evropské rady Donald Tusk zdůraznil, že nenastane právní vakuum a až do oficiálního odchodu se budou na Británii vztahovat evropské zákony.
- Co se mění pro lidi žijící v Británii? Podmínky pobytu občanů EU v Británii a Britů jinde v EU se také vyjasní během jednání. Cameron dnes ujistil, že v tomto směru se bezprostředně nezmění nic.
V Británii pracuje asi 2,2 milionu lidí z EU, mezi nimi přes 40 tisíce Čechů.
- Jaké budou dopady pro již tak oslabenou Evropskou unii? Zde začíná opravdu neprobádané území a politici na celém kontinentu se je budou snažit minimalizovat. K referendům o odchodu z EU vyzvali mimo jiné vůdce nizozemské protiimigrační pravice Geert Wilders a jeho francouzský protějšek, Marine Le Penová.
- Co bude s plánovaným britským předsednictvím EU v druhé polovině roku 2017? Nikdo neví, ale v tuto chvíli jde o vedlejší problém.
- Co bude dál s Británií? Klíčovou nejistotou pro budoucnost království je osud Skotska a Severního Irska, které na rozdíl od zbytku Británie hlasovaly pro EU. Vedoucí představitelé vládní Skotské národní strany již mluví o dalším referendu o nezávislosti, podobné úmysly mají i republikánští politici v Severním Irsku, zatímco unionisté jsou proti.
- Budou v Británii předčasné volby? Spekulace o jejich uspořádání sílí, protože nový premiér bude chtít mít vlastní mandát.
- Padne Jeremy Corbyn? Evropu to příliš nezajímá, ale nejistý je i osud vedení Labouristické strany, která je ve velké většině pro EU, ale její voliči hlasovali většinou pro brexit. Šéf labouristů Corbyn vedl jen vlažnou kampaň pro členství v EU a dnes pouze řekl, že je potřeba se s výsledkem smířit. V médiích se množí dohady o tom, zda se labourističtí poslanci pokusí Corbyna svrhnout.
