Německem cloumá spor o náboženský rituál. O tom, zda by měla být zakázána obřízka praktikovaná Židy i muslimy, se vášnivě diskutuje od hospod po kancléřský úřad v Berlíně. Citlivou věc rozpitvávají stovky komentářů v médiích. Židé hovoří ve smyslu nejhoršího útoku proti sobě od časů holocaustu. Německo je stran obřízky rozděleno zhruba "halb und halb" (půl na půl).
Téměř polovina občanů Spolkové republiky je pro zákaz obřízky z náboženských důvodů. Vyplynulo to z výsledků průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA, které byly zveřejněny ve stejný den, kdy mají němečtí poslanci jednat o usnesení, které vládě kancléřky Angely Merkelové uloží, aby zákonem zajistila svobodné vykonávání tohoto židovského a muslimského rituálu ve Spolkové republice.
Angela Merkelová podle politiků vládní CDU na jednom uzavřeném jednání prohlásila, že pokud nebude Židům a muslimům umožněno, aby vykonávali své rituály, "udělají ze sebe Němci národ komiků".
Očekává se tedy cosi jako "Lex předkožka".
Obřízka se v Německu stala vysokou politickou prioritou. Málokdy v historii byli němečtí politici připraveni rozhodnout o nějaké sporné věci tak bleskově, jako je tomu ve sporu o zmiňovaný náboženský rituál.
Se zákazem obřízky podle ankety souhlasí 45 procent Němců, 42 procent je proti. Drtivá většina účastníků průzkumu, 83 procent, se domnívá, že náboženství by se nemělo za každou cenu snažit držet starých tradic a mělo by jít s dobou. Proti modernizaci se vyslovilo jen devět procent.
Debaty o obřízce vyvolal v Německu nedávný verdikt soudu v Kolíně nad Rýnem, který označil za ublížení na zdraví obřízku z náboženských důvodů na čtyřletém chlapci, u něhož se po zákroku objevily zdravotní komplikace. Proti rozsudku se rázně ohradili Židé i muslimové; předseda Evropské židovské konference Pinchas Goldschmidt jej dokonce nazval jedním z největších útoků na židovský život v Evropě od holocaustu.
Většině médií ovšem uniklo, že zmiňovanému rozhodnutí soudců z Kolína předcházely zčásti specifické okolnosti. Onen chlapec, který musel několik dnů po obřízce navštívit lékařskou pohotovost, musel být více než týden hospitalizován.
Během té doby byl několikrát v úplné narkóze, když mu předchozí zákrok na penisu upravovali a když mu poté dělali převazy.
Do všeobecné diskuse se přihlásili i sami Židé a mulismové, kteří otevřeně líčili, jak u nich probíhala v mládí obřízka a jak je to změnilo, mimo jiné psychicky. Část se jich vyslovila proti obřízce, přinejmenším v dětském věku.
Jistý muslim například vyprávěl v magazínu Der Spiegel obsáhle o tom, jak se obřízky bál, jak ho bolela a jak se poté styděl, když ho v osmi letech věku museli vézt na veřejnosti kvůli bolestem v dětském kočárku.
Proti trestání obřízky z náboženských důvodů se postavila velká část německé politické scény. Merkelová dokonce prohlásila, že pokud by Německo židům a muslimům zakázalo obřízku z náboženských důvodů, udělalo by ze sebe v očích světa kašpara.
To si však většina Němců nemyslí. Podle průzkumu YouGov se jich jen 33 procent domnívá, že by celostátní zákaz provádění obřízky obraz Německa ve světě poškodil. Opačný názor má 55 procent.
Poslanecké frakce koaličních stran a opozičních sociálních demokratů se Zelenými připravily v reakci na verdikt kolínského soudu rezoluci, která vyzývá vládu k přípravě zákona, jenž zajistí beztrestnost obřízky z náboženských důvodů. Poslanci by o ní měli diskutovat dnes na schůzi Spolkového sněmu a její schválení se považuje za jisté.
