Nynější estonské předsednictví EU se pokouší najít kompromisní návrh reformy unijního azylového systému, uvedl ministr vnitra pobaltské země Andres Anvelt. O věci státy bloku vyjednávají neúspěšně už déle než rok. Ani předcházejícím maltskému či slovenskému předsednictví se nepodařilo překonat zásadní rozdíl v pohledu členských zemí na tu část návrhu Evropské komise, který pro případ krize předpokládá vznik trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót.
Rozsáhlou reformu takzvaného dublinského systému navrhla Evropská komise na jaře 2016, řada jejích techničtějších částí podporu členských zemí bloku má. Klíčový spor okolo mechanismu, kdy by ostatní státy měly ulevit migrační krizí zatížené zemi převzetím části břemene a tady žadatelů o azyl, ale jednoznačně odmítají země ze středu a východu Evropy, včetně ČR. Argumentují neúspěchem mimořádného přerozdělování, které bylo za cenu velkých politických nákladů v roce 2015 prosazeno proti jejich vůli.
Naopak u západoevropských států má tato část reformy podporu a diplomaté těchto zemí upozorňují na nedávný rozsudek unijního soudu, který mimořádné přerozdělení označil za adekvátní reakci na migrační krizi.
"Připravujeme se na druhé kolo bilaterálních jednání, konzultujeme s komisí. Naším cílem je v blízké budoucnosti - nebudu spekulovat o přesném datu - předložit kompromis předsednictví," uvedl Anvelt na tiskové konferenci po jednání ministrů vnitra zemí EU v Lucembursku. O podobě chystaného kompromisu nyní nechtěl hovořit. Připustil ovšem, že celý proces je složitý a státy mají dál rozdílné názory na podmínky budoucího kompromisu. Politická dohoda, která by cestu ke kompromisu mohla otevřít, ale podle Anvelta bude znamenat i potřebu dohody na předběžných podmínkách, mezi nimiž může být mnoha státy nyní zdůrazňovaná funkční ochrana vnější hranice bloku a podpora řešení migračních krizí mimo unijní území.
Při snaze najít průsečík zájmů mezi těmi, kdo si trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl přejí a těmi, kdo jej odmítají, si už "vylámalo zuby" Slovensko se svým konceptem "efektivní solidarity". Bratislava navrhovala, aby bylo možné zasažené zemi efektivně pomáhat i jiným způsobem než jen přebíráním části migrantů. Malta za svého předsednictví navrhla, aby země musely převzít polovinu své kvóty a místo zbytku postiženému státu pomoci například finančně. Ani jeden z návrhů nebyl nakonec úspěšný.
Ministři vnitra se zabývali i návrhem komise na nový přesídlovací program, v jehož rámci by dobrovolně přímo ze zemí původu mohly převzít až 50.000 lidí s nárokem na ochranu. Podle komisaře Dimitrise Avramopulose už státy v programu, pro který je vyčleněno půl miliardy eur, slíbily místa představující polovinu navrženého počtu. Komisař předpokládá, že celkový počet míst bude přislíben do konce tohoto měsíce.
