Složitý a časově náročný způsob, jakým britští zákonodárci rozhodují v parlamentu, se naplno projevil právě při brexitu. Výsledek série hlasování příští týden určí, jak a kdy země opustí Evropskou unii. Během tří dnů musí přes 600 poslanců rozhodnout, jestli podpoří brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové, brexit bez dohody, nebo odchod z unie odloží. Hlasovací proces může zabrat hodiny a většina dramatu se odehrává mimo dosah kamer. Agentura Reuters vysvětluje, co se děje za scénou a proč všechno trvá tak dlouho.
ROZDĚLENÍ!
Proces začíná uši trhajícím zvoláním "rozdělení", což je parlamentní výraz pro hlasování. Následuje zvonění v celém parlamentu, a rovněž v některých přilehlých hospodách a restauracích, které má poslance upozornit, že se mají urychleně dostavit do jednací síně. Členové Dolní sněmovny mají osm minut na to, aby se seběhli ze svých kanceláří, jídelen a schůzek. Aby to měli jednodušší, jezdící schody mění směr, dveře jsou stále otevřené a dav usměrňuje parlamentní personál.
ZAMKNĚTE DVEŘE
Jakmile poslanci dorazí do jednacího sálu, musí se rozhodnout o tom, jak budou hlasovat, a pak odejít těmi správnými dveřmi. Zástupci strany pověření udržováním stranické disciplíny - "whips" (doslova "biče") - poslancům dávají instrukce, přemlouvají je a někdy jim i vyhrožují, aby správně hlasovali. Po uplynutí osmi minut vydá předseda sněmovny pokyn personálu: "Zamkněte dveře!" Opozdilci už se dovnitř nedostanou.
V CHODBÁCH
Hlasovací místnosti jsou dvě chodby ve tvaru písmene C, pět metrů široké a 30 metrů dlouhé, a nacházejí se před jednacím sálem. Vchod do chodby pro ty, kteří hlasují "ano", je za křeslem šéfa sněmovny, chodba pro "ne" je na opačném konci síně. Obě místnosti jsou stejné a občas se objeví zábavné historky o tom, jak nějaký poslanec omylem skončil v té nesprávné.
Jakmile se stovky poslanců vydají hlasovat, utvoří se dlouhé a jen pomalu se hýbající fronty. Hlasy poslanců jsou zaznamenávány na konci chodby u tří stolů. K nim poslanci přistupují podle počátečního písmene svého příjmení. Úředník s iPadem, trénovaný na to, aby bryskně rozpoznal všechny poslance, jejich hlas zaznamená. U polootevřených dveří pak stojí dva zákonodárci, jejichž úkolem je zajistit, že poslanci vycházejí po jednom, aby je mohli rovněž sečíst.
PRO
Ti, kterým se tento postup zamlouvá, říkají, že hlasovací chodby představují vzácnou příležitost, jak se setkat se členy vlády, které v tu chvíli nedoprovází jejich asistenti. "Můžete tam mluvit s ministrem dopravy o nové silnici, železničním spojení a podobně," řekl konzervativní poslanec Mark Harper.
PROTI
Kritici naopak tvrdí, že hlasovací proces je nepohodlný, dlouho trvá a je potřeba jej zreformovat. Bonus v podobě přístupu k ministrům podle nich navíc neplatí pro opozici, jejíž poslanci málokdy hlasují jako vláda.
"Nesnáším to, opravdu," uvedl poslanec Skotské národní strany (SNP) Pete Wishart a takové hlasování označil za ztrátu času. Dodal, že jeden z jeho kolegů kvůli tomu dokonce trpí záchvaty úzkosti, takže tlačenice v chodbách představuje i zdravotní riziko. "Je to nepohodlné, pořád do někoho vrážíte, všichni už chtějí být jinde," dodal.
