Zapatero odchází
Další politické změny na jihu Evropy, španělské volby vyhráli konzervativci

Předčasné parlamentní volby ve Španělsku přesvědčivě vyhraje dosud opoziční pravice. Vyplývá to z odhadů výsledků, které zveřejnila po uzavření volebních místností státní televize TVE. Odhady z průzkumů u volebních místností předpovídají konzervativcům vítězství se ziskem 43,5 procenta odevzdaných hlasů, dosud vládnoucím socialistům jen 30 procent.

Podle odhadů by měla pravice získat 181 až 185 ze 350 poslaneckých křesel, tedy zřejmě absolutní většinu. Levici, která je u moci od roku 2004, odhady přisuzují jen 115 až 119 křesel v dolní komoře parlamentu.

Již předvolební ankety tvrdily, že by s přehledem měla vyhrát konzervativní Lidová strana vedená Marianem Rajoyem. Ten je tak nejžhavějším kandidátem na úřad premiéra, kterým je dosud socialista José Luis Zapatero.

Předčasné volby se konaly v době špatné finanční a hospodářské situace v zemi. Španělé zjevně ztratili důvěru v dosavadní socialistickou vládu, jež nedokázala zemi odvrátit od dluhové krize a zkrotit téměř 22procentní nezaměstnanost, která je nejvyšší v Evropské unii.

Nová vláda bude muset prosazovat další úsporná opatření, aby se podařilo snížit státní deficit a uklidnit tak finanční trhy, které již měsíce pochybují o ekonomické pevnosti Španělska.

Rajoy si v předvolební kampani vystačil jen s nekonkrétním nastíněním svých plánů, z nichž odhalil především ty populárnější. Každému živnostníkovi slibuje bonus ve výši 3000 eur (kolem 75 tisíc korun) za každého nově přijatého zaměstnance v roce 2012. Rajoy rovněž ohlásil daňové úlevy, které by měly povzbudit španělskou ekonomiku.

Podle statistik je ve Španělsku 1,4 milionu domácností, v nichž nikdo nemá stálé zaměstnání. Zhruba milionu rodinám hrozí, že přijdou o majetky kvůli neschopnosti platit účty. Španělé, ačkoli ve své většině tíhnou k levici, jsou podle pozorovatelů přesto ochotni si po létech žití na dluh utáhnout opasky.

Nedělními volbami se uzavírá éra kdysi populárního premiéra Zapatera, který se už počátkem roku rozhodl dále nekandidovat. Kdysi rázný politik, jenž k velké nevoli Bílého domu stáhl španělské vojáky z Iráku a navzdory odporu církve prosadil sňatky homosexuálů, je dalším z řady šéfů vlád na periferii eurozóny, které smetla krize tohoto sdružení zemí platících eurem. Podobný osud už stihl premiéry Řecka, Irska, Itálie a Portugalska.