Norsko je jednou z mála evropských zemí s povinnou vojenskou službou. Dosud se však týkala pouze mužů a to se některým politikům (političkám) nelíbí. Prý to odporuje myšlence rovnosti ve společnosti. Snaží se proto o to, aby do armády byly povolávány i ženy.
Povinnou vojenskou službu i pro ženy minulý týden zařadila mezi své cíle vládní Norská strana práce premiéra Jense Stoltenberga. Už dříve se pro ni vyslovili její koaliční partneři ze Strany středu a Socialistické levicové strany. Odvody žen podporují i liberálové (Venstre) a uvažují o nich i v Konzervativní straně (Høyre).
Podle norské ministryně obrany Anne-Grete Strøm-Erichsenové (Strana práce) by šlo o vyslání silného signálu, že práva a povinnosti žen bránit svou zemi jsou stejně velké jako u jejich mužských protějšků.
"Obranné síly mají v Norsku velkou moc a pokud jsou přenechány pouze mužům, je to proti základnímu principu rovnosti v této zemi," řekla Strøm-Erichsenová deníku Aftenposten.
Současný systém podle ministryně dostatečný přísun žen nezajišťuje. Mladí lidé jsou v Norsku sice v současnosti testováni, zda jsou vojenské služby způsobilí, a zkoušek (sesjonsplikt) se účastní i ženy, nabíráni jsou však jen muži, a to pouze jejich malá část. Odvody se tak týkají spíše dobrovolníků, ostatní obyčejně odslouží několik měsíců přerušovaně v pořádkových jednotkách.
Ne všichni politici jsou ale ženám v armádě nakloněni. I na sjezdu Strany práce šlo o nejdiskutovanější téma hned po otázce těžby ropy u souostroví Lofoty. Proti byla například ministryně práce Anniken Huitfeldtová, která tvrdí, že armáda žádné lidi navíc nepotřebuje. Představitel Strany středu Kjersti Toppe zase podle serveru IceNews.com navrhuje, aby ženy jako alternativu vykonávaly povinné civilní práce, například jako opatrovatelky.
Očekává se, že parlament (Storting) o věci rozhodne ještě před zářijovými volbami. Příslušný zákon ale zřejmě nezačne platit dříve než v roce 2015.
Norsko je zakládajícím členem NATO a aktivně v jeho ozbrojených složkách slouží asi 25 tisíc lidí. Ti se tradičně zúčastní ozbrojených misí pod hlavičkou OSN i NATO. Sloužili mimo jiné v Iráku, Afghánistánu, Kosovu nebo Kongu.
Na obranu Norsko vydává zhruba 1,5 procenta HDP, což ho mezi členy Severoatlantické aliance řadí k nadprůměru. V přepočtu na hlavu pak vydává Norsko dokonce nejvíc peněz v Evropě.
Vojenská služba pro slabší pohlaví je povinná ve třinácti zemích světa. Nejznámějším příkladem je Izrael, dále se jedná o některé africké a východoasijské země. Větší možnosti prosazení se v poslední době rozhodly ženám nabídnout i některé profesionální armády. USA například oznámily, že ženám umožní účastnit se bojových akcí.
