Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen oficiálně oznámil svou kandidaturu na generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Učinil tak během schůzky velvyslanců při NATO, která se uskutečnila den před zahájením summitu aliance ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu.
Šestapadesátiletého šéfa dánské vlády v nástupnictví po Jaapu de Hoop Schefferovi údajně podporují klíčové mocnosti - USA, Británie, Německo a Francie. Proti se však staví Turecko, jemuž se nelíbí, že Rasmussen neodsoudil karikatury proroka Mohameda v dánských listech, které pobouřily muslimský svět.
ČTĚTE TAKÉ: Česko na nového šéfa NATO podporuje Sikorského
Turecko zvažuje veto proti Rasmussenovi v čele NATO
NATO se rozrostlo o dva nové balkánské členy
Dánský list Politiken píše, že kvůli odporu Ankary přichází v úvahu posunutí volby nového generálního tajemníka až na červenec, kdy vyprší mandát Schefferovi. To, že se nadcházející summit na žádném nástupci nizozemského diplomata neshodne, naznačil před časem i český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Vedle Rasmussena se chce o post šéfa aliance ucházet i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Podporu mu vyjádřil jeho český kolega Karel Schwarzenberg.
Podle expertů i diplomatů má však jen minimální šanci uspět, přesto ho Polsko zřejmě bude na summitu prosazovat.
Demonstrace už začaly
Několik stovek odpůrců Severoatlantické aliance shromážděných v dějišti pátečního a sobotního summitu NATO se dnes poprvé pokusilo prorazit do přísně chráněného centra Štrasburku. Demonstranti házeli kameny a zdemolovali desítku autobusových zastávek. Policie použila slzný plyn a ohlušující granáty a oznámila, že zadržela asi stovku lidí.
Mluvčí skupiny nazvané Zablokujte NATO tvrdí, že demonstrace byla spontánní a že sdružení nesouhlasí s násilnými akcemi. Podle úřadů účastníci manifestace rozbíjeli i okna, zapálili několik popelnic a postavili improvizovanou barikádu.
Policie tvrdí, že do potyčky se zapojilo až 600 demonstrantů, podle organizátorů protestů jich bylo dva tisíce.
Demonstrace mají vyvrcholit v sobotu a jejich organizátoři doufají, že se jich zúčastní až padesát tisíc osob z řady evropských zemí. Centrum Štrasburku má po dobu summitu střežit patnáct tisíc policistů a příslušníků pořádkových jednotek vycvičených pro pouliční boj s demonstranty. Bezpečnostní opatření platí i na německé straně hranice, kde se část alianční schůzky odehraje v Kehlu a Baden-Badenu.
| Priority summitu NATO ve Štrasburku a Kehlu |
AFGHÁNISTÁN: Summitu se poprvé ve funkci zúčastní nový americký prezident Barack Obama, jehož zahraničně-bezpečnostní politika se hodně soustřeďuje na Afghánistán. Obama bude asi chtít od spojenců slyšet, jak podpoří jeho novou strategii v Afghánistánu a případně i přísliby větší angažovanosti v této středoasijské zemi. Jednat se bude i o možnostech většího zapojení Pákistánu do řešení problémů regionu či o blížících se afghánských volbách a o tom, jak se NATO bude podílet na zajištění jejich bezpečnosti.
VOLBA NOVÉHO ŠÉFA ALIANCE: Mandát současného generálního tajemníka Jaapa de Hoop Scheffera z Nizozemska by měl vypršet na konci července. Původně se očekávalo, že aliance by už na summitu mohla vybrat jeho nástupce. Diplomaté nyní připouštějí, že aliance se na novém šéfovi na summitu nedohodne.
PROTIRAKETOVÁ OBRANA: Nečeká se zásadní průlom nad rámec závěrů loňského summitu. Tam se aliance dohodla, že existují hrozby, proti nimž je třeba se bránit, a že americký protiraketový deštník je vhodným nástrojem. Protiraketové obraně v obecné rovině by měla být podle diplomatů věnována určitá pasáž v komuniké, které bude na summitu přijato. Vedlo toho se má na summitu diskutovat i o tajné zprávě, v níž experti nastiňují konkrétní možnosti, jak propojit americký systém s alianční protiraketovou strukturou.
FRANCIE OSLAVÍ NÁVRAT DO VELENÍ NATO: Jedna ze dvou hostitelských zemí - Francie - na summitu oslaví návrat do vojenských struktur aliance. Do velících struktur čítajících nyní kolem 13.000 lidí by se mělo podle diplomatů zapojit 700 až 800 francouzských zástupců. Paříž, která z vojenských struktur odešla v polovině 60. let ve snaze zdůraznit nezávislost na Spojených státech, by měla dostat i několik vysokých generálských postů.
VZTAHY ALIANCE S RUSKEM: Státníci se mají dotknout vztahů mezi aliancí a Ruskem. Ty byly před časem kvůli ruskému postupu při loňském srpnovém konfliktu s Gruzií přerušeny, avšak nedávno se je NATO rozhodlo obnovit, a to i na formální úrovni. Aliance bude zvažovat, jak dialog s Moskvou dál vést, v jakém formátu a podobně.
BUDOUCNOST A SMYSL NATO: Šéfové států a vlád mají také diskutovat o tom, jaké by mělo být v budoucnu poslání aliance, jaký je po pádu železné opony její smysl a jaké by měly být její úkoly. Nová strategická koncepce bloku by měla být přijata na summitu, který se uskuteční příští rok v portugalském Lisabonu.
|
Foto: Reuters a profimedia.cz
