Obrana země
Dánsko se bojí Ruska, proto zvedá výdaje na armádu

Dánští zákonodárci se dohodli na zvýšení vojenských výdajů na příštích šest let o 12,8 miliardy dánských korun (DKK; 43,6 miliardy korun). Důvodem je především bezpečnostní hrozba ze strany Ruska. Až do roku 2023 mají být vojenské výdaje 20 procent nad současnou úrovní. Co se týče letošního roku, parlament se už dříve dohodl na 22 miliardách DKK (téměř 75 miliard korun).

Dánsko, které je členem NATO, podle dohody předložené v říjnu loňského roku zřídí vojenský útvar o čtyřech tisících lidí. Zaměřit se má na oblast Baltského moře.

"Hrozba z Ruska je skutečná a rostoucí, a proto musíme ukázat odhodlání k obraně - a my odhodláni jsme," uvedl předseda dánské vlády Lars Lökke Rasmussen.

V roce 2016 Rusko přemístilo raketové systémy Iskander, schopné nést jaderné hlavice, do Kaliningradské oblasti a instalovalo tam svůj systém protiraketové obrany S-400. V dubnu téhož roku Dánsko oznámilo, že Rusko pomocí skupiny hackerů proniklo do systémů dánské armády a v letech 2015 a 2016 mělo přístup k e-mailům některých jejich příslušníků.

Dánsko, které v roce 2016 vynakládalo na obranu kolem 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), ani po zvýšení výdajů nesplní cíl NATO, a to alokovat do této oblasti dvě procenta HDP.

Ministr zahraničí Anders Samuelsen v této souvislosti prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace je velmi vážná. "Důraznější Rusko u hranic NATO, terorismus, kybernetické hrozby a neregulérní tok migrantů, to vše jsou věci, s nimiž se musíme vypořádat," řekl.