Protest na Balkánu
Davy Bulharů vytáhly do ulic. Kvůli korupci a chudobě

Desítky tisíc Bulharů nespokojených s vysokými životními náklady a korupcí v neděli vyrazily do ulic po celé zemi. Nepokoje v Bulharsku trvají už několik týdnů a situace se neuklidnila ani po demisi kabinetu premiéra Bojka Borisova před deseti dny.

Nejvíce protestujících se v neděli podle bulharských médií sešlo v přímořském letovisku Varna, a to až 50 tisíc. V dalších městech, včetně metropole Sofie, protestují další tisíce lidí. V Bulharsku je 3. března státní svátek a organizátoři proto vyzvali k tichým protestům. Násilnosti zatím nebyly hlášeny.

Demonstrace odstartovala nespokojenost Bulharů s vysokými cenami za elektřinu a s rostoucí chudobou. Postupně se rozrostly do občanských nepokojů, které zpochybňují zavedené pořádky.

Cílem občanských sdružení je nyní prosazení nového volebního zákona, který by podle nich měl vstoupit v platnost ještě před předčasnými volbami plánovanými na 12. května. Parlament by neměl být rozpuštěn dříve, než návrh nového zákona projedná, tvrdí organizátoři protestů. Pozorovatelé však upozorňují, že Bulhaři mají stále problémy s tím, sjednotit se pod jedním politickým vůdcem nebo jasně vyjádřit své požadavky.

 Bulharský prezident Rosen Plevneliev vyzval k zachování právního státu, aby Bulharsko zůstalo důvěryhodné pro své kolegy v Severoatlantické alianci i v Evropské unii. "Musíme být důstojným členem atlantické a evropské rodiny," prohlásil u příležitosti oslav státního svátku.

Šest let po připojení k Evropské unii Bulhaři stále silně zaostávají za ostatními členy společenství. Právní systém země je předmětem zvláštního sledování a Bulhaři nejsou členy takzvaného schengenského prostoru, v rámci kterého mohou obyvatelé členských zemí cestovat bez pasu. Bulharsko má sice jeden z nejnižších dluhů v rámci EU, avšak obyvatelům to nepřináší příliš velkou výhodu kvůli rozšířené korupci, kartelům a nízkým mzdám, které jsou méně než poloviční ve srovnání s unijním průměrem.

Bulharsko má nejlevnější elektřinu v EU. Prudký nárůst cen od loňského července kvůli liberalizaci energetického trhu však způsobil lidem problémy, protože za chladné zimy musí více topit a mají problémy s placením účtů za elektřinu. To vše odstartovalo vlnu protestů proti místním poskytovatelům energie, mezi které patří rakouská společnost EVN a české firmy ČEZ a Energo-Pro.

Český deník E15 uvedl, že v bulharských dceřiných společnostech ČEZ vlastní podíl bulharská skupina TIM, kterou bulharští novináři označují za kriminální organizaci zabývající se mimo jiné praním špinavých peněz. Skupině TIM patří 25 procent CEZ Elektro a pět procent CEZ Distribution; podíly koupila loni od bulharského státu. "Prodej minoritních podílů ve společnostech CEZ Elektro a CEZ Distribution řídila bulharská privatizační agentura, na jejíž činnost nemá ČEZ žádný vliv," řekla k tomu mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Skupina ČEZ má v obou společnostech dvoutřetinový podíl.

Provozovatel bulharské elektrické sítě ESO dnes oznámil, že nařídil omezení výroby ve třech velkých elektrárnách na uhlí v zemi kvůli poklesu poptávky v zemi i v zahraničí. Celkem bude odstaveno šest bloků elektráren, které se na celkové produkci elektřiny v Bulharsku podílejí 40 procenty. Dodávky z bloků by měly být obnoveny poté, co se znovu zvýší spotřeba elektřiny a vývoz se dostane na svoji obvyklou úroveň. Odstavení bloků by nemělo ovlivnit ceny elektřiny.

Tisková agentura Focus informovala, že odstupující premiér Bojko Borisov byl v neděli po poledni hospitalizován kvůli vysokému tlaku, nevolnosti a celkové slabosti. Borisov byl kvůli tlaku v nemocnici již před týdnem. Z nemocnice byl propuštěn ve čtvrtek odpoledne, aby se mohl v pátek zúčastnit jednání vlády, které bylo kvůli jeho zdravotnímu stavu předtím dvakrát posunuto.