Ratifikace lisabonské smlouvy o reformě institucí Evropské unie pokračuje bez ohledu na to, že před týdnem tento dokument v referendu odmítli irští voliči. Shodli se na tom dnes vedoucí představitelé států EU na summitu v Bruselu.
Češi ale do závěrů schůzky prosadili poznámku, že v jejich případě je ratifikační proces pozastaven kvůli čekání na rozhodnutí českého ústavního soudu, zda smlouva je slučitelná s českým právním řádem.
Kromě dokumentu, který má zefektivnit rozhodování unie, se státníci věnovali i zmírnění dopadů rekordních cen ropy a potravin, přičemž se prý rýsují první opatření, jak toho dosáhnout. Konkrétněji se o tom však bude v EU jednat až na podzim. Téma, které vyvolává protesty rybářů, zemědělců či dopravců v mnoha zemích Evropy, tak nakonec zůstalo zastíněné debatou o institucionální krizi.
Bez souhlasu všech 27 zemí EU nemůže lisabonská smlouva začít platit. Unie potřebuje najít řešení, neboť se v červnu 2009 uskuteční volby do Evropského parlamentu a lisabonská smlouva mimo jiné měla měnit počet europoslanců. Irové by nyní měli předložit analýzu příčin ztroskotání referenda a na summitu v prosinci by mohli předložit i návrhy řešení. Řešení ale možná spadne na ČR, která se ujme unijního předsednictví v lednu 2009.
"Pravdou je, že kdyby k té ratifikaci docházelo teď, tak si nevsadím na na to české 'ano' ani sto korun," řekl nejprve český premiér Mirek Topolánek v noci na dnešek. O pár hodin později vyjádření změnil. "Dneska bych si tu stovku už vsadil," podotkl. Uvedl to poté, co se mu podařilo do závěrečného dokumentu summitu prosadit poznámku, že schvalování lisabonské smlouvy je v ČR závislé na verdiktu ústavního soudu. Topolánek nicméně zároveň zdůraznil, že neumí odhadnout, jak nakonec ratifikace v ČR dopadne.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země začne v EU na půl roku předsedat 1. července, prohlásil, že EU se nebude moci rozšiřovat, dokud se problém s irským "ne" nevyřeší. To by mohlo zkomplikovat situaci Chorvatům, kteří jsou pro následující roky považováni za horkého favorita členství v unii.
Téměř jisté v současnosti je, že lisabonská smlouva nezačne platit k 1. lednu 2009, jak se původně počítalo. Tvrdí to mimo jiné i Topolánek. To ovšem neznamená, že Češi nemohou smlouvu ratifikovat dřív. "Myslím si, že by pro nás bylo dobré, abychom (ji) ratifikovali do 1. ledna 2009, protože začíná naše předsednictví EU," řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Pokud smlouva v unii nezačne na začátku příštího roku platit, zásadně to ovlivní české předsednictví, jež bude trvat přesně šest měsíců a bude se asi řídit dle současných pravidel. To třeba znamená, že Češi budou během působení v čele EU "viditelnější". Premiér Topolánek například neztratí část pravomocí na úkor takzvaného stálého předsedy Evropské rady, s jehož vznikem smlouva počítá, a který má řídit právě jednání premiérů a prezidentů členských států.
Podobný výsledek jako jednání o smlouvě měly i debaty o rekordních cenách paliv a potravin. Unie si dala čas na řešení nynějších problémů. Evropská komise by měla do října zvážit možná opatření a lídři států by si z nich měli vybrat do konce roku. Nicméně dál platí, že velká část EU včetně ČR podporuje spíš dlouhodobá opatření. Francouzi proti tomu chtějí spíše krátkodobá opatření, třeba přerušení výběru DPH u pohonných hmot.
Předseda EK José Barroso připomněl, že státy nemusí čekat na rozhodnutí celé unie a mohou přijímat vlastní rozhodnutí; zmínil se o možnosti dodatečného zdanění neočekávaných zisků ropných firem, které vydělávají na rekordních cenách nejvíce.
EU se dohodla i na zrušení sankcí vůči Kubě. Výsledky změněné politiky k tomuto komunistickému státu budou ale každý rok hodnoceny a pokud nebudou uspokojivé, zejména v oblasti lidských práv, tato politika skončí. Na odvolání dosud pozastavených opatření proti komunistickému ostrovu tlačily hlavně země jako Španělsko, které chtějí zlepšit vztahy s novým kubánským vedením. Proti se v minulosti stavěly kvůli situaci v oblasti lidských práv některé státy, včetně Česka.
Foto: AP, Reuters
