Přesně před deseti lety, 1. května 2004, zažila Evropská unie (EU) své dosud největší rozšíření. O celou desítku zemí. Obavy sousedního Rakouska, že bude zaplaven jeho pracovní trh či že ve starých členských zemích dramaticky stoupne kriminalita, se nenaplnily. Stejně jako Němci malovali také Rakušané čerta na zeď.
Roku 2004 přistoupily k EU Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Zvláště v sousedním Rakousku se kritici báli masového přílivu levných pracovních sil z Východu a zhoršení situace v oblasti kriminality. Rakouský list Die Presse se podrobněji podíval na tehdejší největší obavy a srovnal je s reálným vývojem.
1. Tehdy se říkalo, že pracovní trh převálcují levní pracanti z Východu.
Obavy z levných přivandrovalců z Východu byly v Rakousku obzvláště velké. Vídeň si proto stejně jako Berlín vyjednala zvláštní sedmileté přechodné období, takže občané osmi nových členských zemí měli volný přístup na rakouský pracovní trh až od května 2011. Kypřanů a Malťanů se to netýkalo.
Ve zpětném pohledu to nebylo nutné. Jak se rychle ukázalo, obavy z masového přílivu pracovních sil byly přehnané. Z nových členů EU bylo v Rakousku rok po otevření pracovního trhu dodatečných nesamostatně výdělečných osob 26 800, z nichž některé zůstaly jen krátce.
Ve stejném časovém období nezaměstnanost dokonce klesla. Jestliže ještě v dubnu 2011 činila 4,3 procenta, přesně o rok později to byla už jen čtyři procenta. Nedošlo ani k vytlačování domácí pracovní síly.
Počty zaměstnaných stouply jak u domácích, tak u cizinců. Dokonce i v Burgenlandu (též Hradsko), které bylo geograficky obzvláště zasaženo otevřením EU na Východ.
Třiačtyřicet procent přistěhovalců byli Maďaři následovaní Slováky a Poláky. Velká část nových zaměstnaných pracuje v gastronomii a ve stavebnictví.
Rozšíření unie se pozitivně projevilo i v hospodářském růstu. Zvýšily se vybrané daně a příspěvky do sociálního pojištění. Ekonomičtí vědci jako Fritz Breuss dokonce vycházejí z toho, že pozdějším otevřením pracovního trhu přišlo Rakousko v letech 2004 až 2001 o zvyšování HDP.
2. Tehdy se říkalo, že se rozšířením EU výrazně zvýší kriminalita.
Krátce před rozšířením roku 2004 varoval tehdejší ministr spravedlnosti Dieter Böhmdorfer (narozen v Trutnově v rodině sudetských Němců) před růstem zločinnosti. Zaznívaly obavy, že přijetím sousedních zemí do EU se východoevropským mafiánským bandám otevře nové pole činnosti. Ještě dnes je velká část obyvatel toho názoru, že se kriminalita zvýšila.
Podle jedné ankety Rakouské společnosti pro evropskou politiku udává 45 až 59 procent obyvatel příhraničí, že kriminalita po roce 2004 vzrostla. Čísla ministerstva vnitra však tento dojem nepotvrzují.
V prvních letech se nicméně zhoršila situace u speciálních deliktů jako pašování cigaret. Očekávání, že se zvýší počet vloupání a krádeží, se nenaplnila. V roce 2004 kriminální statistiky zaznamenaly 20 217 oznámení o vloupání do bytů. Loni to bylo jen 16 548. Za stejnou dobu klesl i počet oznámení o odcizených automobilech, a to z 8156 na 5141.
Zvýšil se však počet oznámených násilných činů, a to z 36 303 na 42 344. Celkově vykazuje statistika kriminality po přijetí sousedních zemí do EU klesající trend. Situace se nezměnila ani poté, co roku 2007 skončily kontroly na hranicích. Jedním z důvodů tohoto vývoje může být zesílení spolupráce policie uvnitř EU.
3. Tehdy se říkalo, že východní Evropa ještě dlouho nedosáhne úrovně Západu.
V roce velkého rozšíření EU se kritici strachovali, že nováčci se hospodářsky ještě desítky let nepřiblíží úrovni klubu patnáctky. Dnes, deset let poté, se řadě východoevropských zemí daří lépe než starým členským státům. Tento trend potvrzuje i prognóza unijní konjunktury na rok 2014.
Sedm z deseti zemí unie s nejvyšším hospodářským růstem jsou noví členové. Na špici je Lotyšsko s 4,2 procenty. Relativní hospodářská síla se od vstupu do EU snížila pouze u Slovinska.
Úroveň kupní síly se zvláště zvýšila v regionech hlavních měst. Se 186 procenty průměru EU tak mezitím Bratislava zaujala příčku před Vídní (165 procent). Dobře si vedou také Praha (171 procent), Budapešť (110 procent) a Varšava (107 procent). Ve srovnání zemí však nováčci ještě stále pokulhávají: hrubý hospodářský produkt na hlavu je u všech deseti stále pod průměrem EU.
4. Tehdy se říkalo, že tímto rozšířením narazila EU na své hranice.
Proti rozšíření EU roku 2004 neměli výhrady jen občané. Také politici a vědci si mysleli, že na tak velký skok není politický systém unie připraven. Ještě před přijetím nováčků tak byly v EU rychle prosazeny změny v unijních smlouvách - Amsterdam 1999 a Nice 2001.
Obsahovaly nutné přizpůsobení váhy hlasů a sankční mechanismus (článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie) proti zemím, u nichž by se vyskytly deficity v demokracii a právním státě.
