Spor sousedů
Desetitisíce lidí v Řecku protestovaly kvůli názvu Makedonie

V severořecké Soluni demonstrovalo na 50 tisíc lidí kvůli sporu o to, zda má bývalá jugoslávská republika právo používat ve svém názvu pojmenování Makedonie. Protest svolali řečtí nacionalisté a přidali se k němu i členové neonacistické strany Zlatý úsvit či někteří pravoslavní kněží. Ti všichni odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie, protože podle nich toto pojmenování historicky náleží řecké provincii.

Spory mezi Řeckem a Makedonií o název státu trvají v podstatě už od osamostatnění bývalé jugoslávské republiky v roce 1991. Do OSN vstoupila země v roce 1993 pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy používaným jako zkratka FYROM). Nejde přitom jen o lingvistickou rozepři, protože řecká strana používání názvu Makedonie sousedním státem považuje za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii. Atény proto mimo jiné blokují snahu Skopje připojit se k Severoatlantické alianci a brání jejímu začlenění do Evropské unie.

Naději na možné rozuzlení letité pře dávají nová jednání řecké a makedonské strany, která začala tento měsíc pod záštitou OSN. Makedonský premiér dokonce naznačil, že by celá záležitost mohla být vyřešena do konce roku. Delegace prý diskutují nad některými kompromisními návrhy, podle médií mezi nimi jsou například názvy Nová Makedonie či Severní Makedonie.

Nacionalisté však tyto kompromisy rezolutně odmítají, podle jejich představy sousední země nesmí jméno Makedonie používat vůbec. "Je jen jedna Makedonie a ta je řecká!," křičeli demonstranti v Soluni.

Spor zasahuje i do jednoty vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Alexise Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko. "Historicky je zcela nepodložené a absurdní přivlastňovat si exkluzivitu (názvu) Makedonie. Není ale nerozumné jméno Makedonie zahrnout do nějakého složeného názvu, s nějakým geografickým či chronologickým určením, aby bylo zcela jasné, že si nikdo nechce přivlastnit území nebo dějiny jiné země," řekl Tsipras v rozhovoru pro list Ethnos.