Malí Rothschildové, tedy skoro. Děti ve Spolkové republice mají k dispozici tolik peněz jako nikdy dříve. Podle čerstvé studie vydávají většinu svých financí za dobrůtky a mlsnoty. Firmy se pilně snaží získat je dlouhodobě pro své značky. Peníze z dětských prasátek jsou důležitým ekonomickým faktorem.
Vlastní peníze sice ještě nevydělávají, ale díky kapesnému jich mají tolik, jako dosud nikdy. Jak ukazuje nová studie, děti v Německu ve věku šest až třináct let dostanou měsíčně v průměru 27,56 eur (asi 690 Kč).
V roce 2012 to bylo jen o trošku méně - 27,18 eur (asi 680 Kč). A rok předtím dostávali děti a teenageři průměrně 24,79 eur měsíčně (asi 620 Kč). Přitom platí, že čím je dítě starší, tím větší je "pracháč".
Šesti až devítileté děti mají nyní průměrně 19,47 eur (asi 487 Kč) kapesného a deseti až třináctileté 34,47 eur (asi 682 Kč).
K tomu je nutné připočíst peníze jako dárek. Například k narozeninám dávají dnes rodiče a příbuzní své drobotině téměř vždy hotovost - průměrně 64 eur (asi 1600 Kč). Často se "zelení" i pod vánočním stromkem - průměrně 80 eur (asi 2000 Kč). Dětské portmonky tloustnou také o Velikonocích - průměrně o 25 eur (asi 625 Kč).
To ale ještě nejsou všechny zdroje dětských příjmů. Zhruba 66 procent dětí získává nijak zanedbatelné částky od prarodičů a dalších příbuzných. Část juniorů odměňuje finančně rodina za dobré známky ve škole. Těchto šťastlivců je asi 40 procent.
A 25 procent si přivydělává peníze domácími pracemi. Jen každé páté dítě nedostává žádné další peníze mimo už uvedené případy, dodává studie KidsVA.
Rodiče jsou k dětem štědřejší, než doporučují odborníci včetně úřadů pro děti a mládež. Například městský sociální referát pro mládež v Mnichově míní, že šestileté a sedmileté děti měly dostávat jen půldruhého eura týdně (asi 37,50 Kč) a osmileté a devítileté nejvýše půltřetího eura týdně (asi 87,50 Kč). Pro třináctileté je podle pedagogů 20 eur měsíčně (asi 500 Kč) až dost.
Zaboduje-li firma u dítěte, zůstane jí věrné
V Německu žije zhruba šest milionů dětí ve věku šest až třináct let. Získávat tuto cílovou skupinu pro své produkty je pro firmy zajímavou až napínavou záležitostí.
Děti jsou otevřené, přístupné... a hlavně věrné. Kdo se v mládí rozhodne pro určité značky a produkty, bude jim velmi pravděpodobně dávat přednost i v dospělosti.
Kdo se tedy zaměří na malé zákazníky a investuje do speciálních druhů komunikace s nimi (třeba internetové portály), může se, až tato cílová skupina vyroste, těšit na mnoho loajálních klientů, vysvětluje agentura Cobra Youth Communications s.r.o.
Podniky sice nemůžou v reklamách vyzývat děti přímo k nákupu určitých produktů, ale další detaily tento zákaz neřeší. Vždy se proto dá nalézt skulinka, jak malé zákazníky přímo oslovit.
K široké paletě těchto prostředků patří i sponzorování škol či firemní loga na učebních pomůckách a sportovních tričkách, jež ta která firma zaplatí.
Už tradiční fintou obchodníků je umisťovat sladkosti a jiné věci v supermarketech do výše dětských očí. Dobré pro reklamní průmysl je, že děti si většinou můžou samy určit, za co své peníze utratí.
Od dospělých dostanou děti každý rok kolem pěti miliard eur, což z nich pro výrobce a služby dělá významný faktor.
Princezny, fotbal a superhrdinové
Mnohé firmy bedlivě sledují, o co mají jejích malí zákazníci zájem, jaké jsou jejich záliby. Tak třeba dívky mezi šestým a devátým rokem věku se nejvíce interesují o princezny, pak o koně a další zvířata. Stejně staří chlapci mají nejvíce zájem o sport, hlavně fotbal, auta a superhrdiny.Ve veklké oblibě u obou pohlaví jsou comixy.
Zájmy hochů se příliš nemění ani poté, co vyrostou do kategorie devět až třináct roků. V popředí je opět sport, především fotbal. Na dalších příčkách jsou auta, detektivové a experimenty, uvádí zmíněná studie. Dívky jejích věku blázní nejvíce po hvězdách hudby a filmu, dále po modelkách. Čtvrté a páté místo u nich obsazují přátelství a láska.
Pro firmy nabízející své produkty dětem je velmi důležité, aby jejich stávající a budoucí zákazníci měli přístup k internetu.
Ten má v Německu 94 procent dětí mezi deseti až třinácti roky. U šesti až devítiletých je to 51 procent.
Většina surfuje na webu téměř každý den. Jednou týdně pouhých deset procent.
Děti hledají na internetu všechno možné, jen přibližně třetina (31 procent) na něm ale sbírá informace, které může využít ve škole. Učební programy z webu využívá jen 13 procent dětí, což není žádná sláva.
