Druhý prosincový den by se s trochou nadsázky mohl nazvat dnem Napoleonů, alespoň co se francouzských dějin týče. V tento den roku 1804 byl Napoleon Bonaparte v Paříži korunován na císaře Napoleona I. V roce 1851 zase ve stejný den provedl jeho synovec, francouzský prezident Ludvík Napoleon Bonaparte státní převrat a rozpustil Národní shromáždění.
Přesně o rok později tentýž Napoleon nastoupil na trůn jako císař Napoleon III. a založil tak druhé císařství.
A aby toho nebylo málo, ještě před tím, 2. prosince 1805, se konala slavná bitva tří císařů u Slavkova, kde vojska Napoleona I. porazila spojené armády rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I.
Poblíž Slavkova u Brna se tehdy střetla francouzská vojska o síle 75 tisíc mužů s převahou spojených rusko-rakouských sil (90.000 mužů). Napoleon Bonaparte dokázal díky obratné taktice početně silnějšího soupeře na hlavu porazit. Francouzské ztráty činily přes osm tisíc padlých a raněných, ruských a rakouských vojáků zahynulo nebo bylo zraněno asi 16 tisíc a 15 tisíc jich bylo zajato.
Následný Bratislavský mír, podepsaný 26. prosince 1806, dočasně degradoval Rakousko na druhořadou mocnost, připravil ho o 63 tisíc kilometrů čtverečních území a v důsledku znamenal zánik historické Svaté říše římské národa německého.