Do křesla polského prezidenta chce deset zájemců
07.05.2010 14:50
Zřejmě deset kandidátů se ve druhé polovině června utká o křeslo polského prezidenta. Tolika volebním štábům se podařilo do čtvrteční půlnoci sebrat 100 tisíc podpisů, které jsou potřebné pro zaregistrování kandidáta.
Šanci na vítězství mají ale jen předseda dolní komory parlamentu Bronislaw Komorowski z Občanské platformy premiéra Donalda Tuska a šéf největší opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, bratr nedávno zahynulého prezidenta.
Státní volební komise musí odevzdané podpisy překontrolovat, zatím podle informací polských médií zaregistrovala tři kandidáty. Do boje o prezidentský palác se původně chtělo zapojit více než 20 politiků.
Nejvíce podpisů pro svého kandidáta se podařilo sebrat sociálně-konzervativnímu PiS. Jaroslawa Kaczyńského podpořilo přibližně 1,7 milionu lidí. "Dá se říci, že v souboji Kaczyński - Komorowski vede předseda PiS 1:0," okomentoval v dnešním vydání listu Rzeczpospolita úspěch volebního štábu Jaroslawa Kaczyńského politolog Rafal Chwedoruk z Varšavské univerzity. Konzervativní voliči se podle něho zmobilizovali.
Volební štáb úřadující hlavy státu Bronislawa Komorowského předal volební komisi kolem 770 tisíc podpisů. Strana tvrdí, že se s PiS nechtěla o počet shromážděných podpisů soutěžit.
Poláci si nového prezidenta půjdou vybírat 20. června. Původně se volby měly konat na podzim, šéf státu Lech Kaczyński, a s ním i desítky osobností veřejného života, ale minulý měsíc zahynul při letecké katastrofě na západě Ruska.
Pokud žádného kandidáta v prvním kole nepodpoří nadpoloviční počet hlasujících voličů, bude se 4. července konat druhé kolo.
Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění má největší šance stát se novou hlavou státu Bronislaw Komorowski. V prezidentských volbách ale kandidují i politici, kteří si o vítězství mohou nechat jen zdát. Největším "vytrvalcem" mezi nimi je předseda strany Svoboda a zákonnost Janusz Korwin-Mikke, který nevynechal žádnou z dosavadních čtyř prezidentských kampaní od roku 1990, jednou se mu ale nepodařilo sehnat zákonem předepsaný počet podpisů.
Před deseti lety mu hlas dalo více lidí než prvnímu polskému postkomunistickému prezidentovi Lechu Walesovi.
Menší politické strany prezidentského kandidáta nominují proto, aby se na ně nezapomnělo, Polsko totiž letos čekají také volby do místních samospráv.
"Politici jsou přesvědčení o tom, že neúčastí v prezidentských volbách jejich strana riskuje smrt," řekl listu Rzeczpospolita sociolog Wawrzyniec Konarski.
O co nejlepší výsledek se musejí snažit vůdci menších politických stran, předseda lidovců Waldemar Pawlak a šéf Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski. Pokud se jim nepodaří získat přiměřenou podporu, může to ohrozit jejich vnitrostranickou pozici.
Foto: Gazeta, Profimedia a ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.