To se nedožiju
Do penze? Třeba až v osmdesáti, navrhuje exministr

Někdejší spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement (2002 až 2005) se vložil do debat o zvyšování věku odchodu do penze. A celkem razantně. Senioři by podle něj měli pracovat mnohem déle, než se dosud uvažuje. Třeba až do osmdesáti let věku.

Sociálnědemokratický politik (SPD), manažer a novinář, který byl na přelomu století v letech 1998 až 2002 ministerským předsedou Severního Porýní-Westfálska, považuje důchod v 67 letech vzhledem k demografickému vývoji za nedostatečné řešení. "Chceme dát signál k prodloužení pracovní aktivity," sdělil německému listu Die Welt.

Chceme zrušit zákonem stanovený věk odchodu do penze, řekl dále expolitik, jemuž je 72 let a stále je pracovně aktivní.

"Jsme odkázáni na to, že lidé v Německu pracují déle než dosud." Je to "logický důsledek demografických změn". Podle tohoto sociálního demokrata nelze setrvávat na důchodu od 65 nebo 67 let, to je příliš omezující."

"Kdo může, mohl by, nebo měl by pracovat do svých 75 nebo 80 let?" Na ujišťující se otázku listu Die Welt dodává: "Ano, jasně. Kdo chce a může. Proč ne?"

Mnoho občanů je ve svých životních postojích dále než politika. To bychom měli využít, pokračuje Clement.

Mladí i staří chudí jako kostelní myši

Podle čerstvého průzkumu ("Sozialmonitor Jugendarmut") je každý pátý mladý člověk ve Spolkové republice ohrožen chudobou. Konkrétně jde o 2,6 milionu mladých ve věku 14 až 27 roků.

Odhadem80 tisíc mladých lidí se nachází ve velmi svízelné ekonomické situaci. Podle existujících pravidel jim sociální systémy nijak nepomáhají a oni jsou odkázáni na podporu svých rodin, partnerů či přátel. Část z nich si přivydělává černou prací nebo se dává na zločineckou dráhu.

Experti varují, že mladí a chudobní představují tikající sociální bombu. Je to hlavně fenomén měst. Nejhůře jsou na tom Brémy (22,1 procenta), Gelsenkirchen (22,1 procenta) a Berlín (21 procent).

Stále větším problémem je i chudoba ve stáří. Způsobuje ji rovněž stávající důchodový systém. I tady začíná hořet doutnák od sudu s prachem. Pokud se systém nezmění, bude chudobou na penzi trpět příští rok 90 tisíc lidí a roku 2030 už 1,3 milionu.

Právě v těchto dnech, uprostřed letních politických prázdnin, dělá spolková ministryně práce Ursula von der Leyen, matka sedmi dětí, hlasitou propagaci nové důchodové reformě. Balík zákonů, jímž se má zabývat vláda v Berlíně koncem srpna, je zaměřen proti chudobě ve stáří.

Podle definice používané v EU je člověk ohrožen chudobou tehdy, když má domácnost, v níž žije, příjem menší, než je šedesátiprocentní průměr v té které zemi.

Je to politický hřích, varuje FDP

Vedle kombinovaných penzí je srdcem reformy prosazované ministryní práce takzvaný doplňkový důchod (Zuschussrente).

Kdo dlouho pracoval za nízkou mzdu, a to po dobu čtyřiceti let, přičemž si platil zákonné důchodové pojištění, tomu stát navýší penzi až na 850 eur měsíčně.

Toto navýšení bude ve své podstatě sociálním příspěvkem. Nová legislativa zavádí také povinné sociální důchodové pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

Doplňkový důchod naráží na ostrou kritiku už v samotných vládních řadách v Berlíně. Malý koaliční partner stran křesťanské unie CDU/CSU, liberální FDP, označuje plánovanou legislativu za nespravedlivou a v delším časovém horizontu za drahou. Proč mají ti, kdo platí dlouhé roky do státní sociální kasy méně než ostatní, mít na stará kolena stejně vysokou penzi? argumentují mimo jiné liberálové.