Do průměru se žákům v Polsku započte i náboženství

Školákům v Polsku se bude do průměru na vysvědčení i nadále započítávat známka z náboženství nebo etiky, i když jde o nepovinné předměty. Rozhodl o tom ve středu Ústavní soud, na který se před dvěma lety v této záležitosti obrátili levicoví poslanci.

Průměr známek na vysvědčení je pro polské školáky velmi důležitý, protože může rozhodnout například o tom, na jakou střední školu se dostanou. Někteří tvrdí, že vliv na známku z náboženství má někdy nejen to, jak si žák vede při hodinách, ale i to, jak je aktivní ve své farnosti. Náboženství a etika navíc nejsou předměty, které by vyučující známkovali přísně.

Podle kritiků děti, které nechodí na náboženství nebo etiku, mohou mít horší průměr a tak nižší šanci, že se dostanou na školu, na niž chtějí. Poslanci za stranu Levice a demokraté tvrdili kromě jiného, že jde o narušení zásady odluky církve od státu a práva rodičů zasahovat do výchovy dětí podle vlastního svědomí.

ČTĚTE TAKÉ: Po štěkání psů mýtí v Lodži sex před svatbou
                        Polští kněží hřeší. Až příliš často opisují kázání

Ústavní soud rozhodl, že když jsou známky z náboženství nebo etiky psané na vysvědčení, je třeba s nimi zacházet jako se známkami z jiných předmětů, tedy započítávat je do průměru.

Poslankyni za Svaz demokratické levice Jolantě Szymankové-Dereszové vadí skutečnost, že "známka z náboženství je postavena na roveň známkám z matematiky nebo fyziky". Nelíbí se jí, že stát v případě známkování náboženství přenáší své pravomoci na církev. Takto je podle ní narušena neutralita a nestrannost státu.

Soudci uznali, že volba náboženství jako nepovinného předmětu nemusí být úplně svobodná, ale že to může být výsledek společenského nátlaku. Polsko je zemí, kde se až 97 procent lidí hlásí ke katolické církvi. Etika se vyučuje na jen nepatrné části škol, podle údajů ministerstva školství je to přibližně na 330 z 32 tisíc polských škol.

Započítávání známek z náboženství nebo etiky do průměru je "reliktem" působení Romana Giertycha z národně-katolické strany Liga polských rodin na postu ministra školství v době vlády bývalého premiéra Jaroslawa Kaczyńského. Giertych rozhodnutí ústavního soudu přivítal. "Šlo o to, aby náboženství nebylo předmětem třetí kategorie, kam žáci chodí jen kvůli tomu, aby si napsali domácí úkoly z jiných předmětů," řekl bývalý ministr školství.

Foto: Profimedia