Bojkot her
Do Soči nejede ani Hollande. Gauck naštval Merkelovou

Řady vrcholných evropských politiků, kteří nepojedou na únorové zimní olympijské hry v ruském Soči, se dále rozšiřují. Nejnověji se k nim přidal francouzský prezident François Hollande a ministr zahraničí Laurent Fabius.

Už před nimi stejný záměr oznámili místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová a německý prezident Joachim Gauck. Na toho se kvůli jeho kroku podle německého tisku rozhněvala kancléřka Angela Merkelovou, již hlava státu údajně předem neinformovala.

Stejně jako Gauck ani Fabius neúčast předních francouzských představitelů na olympiádě nezdůvodnil. "Přeji těmto hrám hodně úspěchů," poznamenal pouze francouzský ministr zahraničí. Zpravodajské servery nicméně připomněly, že i ve Francii zaznívá kritika úrovně dodržování lidských práv v Rusku.

Jako první z čelných evropských státníků potvrdil svůj úmysl nejet do Soči německý prezident Gauck. Podle aktuálního vydání magazínu Der Spiegel to vyvolalo negativní reakci Merkelové, neboť hlava státu o to údajně kancléřský úřad předem neinformoval a jeho vedení se to tak dozvědělo až z médií.

Prezidentský úřad to ale popřel. Podobné informace přinesl i nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). Kdyby byl prezident Merkelovou předem o svých úmyslech zpravil, snažila by se ho prý od nich odradit, uvedl FAS.

Podle názoru některých lidí v kancléřství se Gauck snaží polarizovat německo-ruské vztahy. Bývalý bojovník za občanská práva v komunistické Německé demokratické republice se nikdy netajil výhradami k tomu, jak Kreml k dodržování lidských práv přistupuje. Od svého loňského nástupu do funkce nebyl ještě Gauck na oficiální návštěvě Ruska.

Zatím jedinou čelnou političkou, která sdělila důvody své neúčasti na hrách v Soči, byla eurokomisařka Redingová.

"Určitě nepojedu do Soči, dokud se bude s menšinami zacházet způsobem jako podle současných ruských zákonů," uvedla minulý týden na sociální síti.

Poukázala tak na sporný zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží, na jehož základě hrozí v Rusku pokuta až 100 tisíc rublů (zhruba 61 tisíc korun) a až 15 dnů vězení či vyhoštění ze země