Nástupce
Dohoda o řecké vládě se zadrhla. Premiér se nelíbí pravici
09.11.2011 18:53 Aktualizováno 09.11. 21:23
Odstupující řecký premiér Jorgos Papandreu oznámil demisi své vlády a dohodu o vzniku nového koaličního kabinetu s širší podporou v parlamentu než doposud. Ihned potom se ale proces jmenování nové přechodné vlády opět zadrhl na výběru jejího premiéra. Jednání má pokračovat ve čtvrtek dopoledne.
Úkolem nového kabinetu je zajistit do únorových předčasných voleb zahraniční finanční pomoc a pokračovat v úsporných ekonomických opatřeních.
Nová vláda měla mít kromě socialistů zajištěnou podporu opozičních konzervativců z Nové demokracie a také krajně pravicové strany Lidová ortodoxní výzva (LAOS). Papandreu se podle dostupných informací shodl s šéfem Nové demokracie Antonisem Samarasem na tom, že novým ministerským předsedou bude dosavadní předseda parlamentu, socialista Filippos Petsalnikos.
Šéf LAOS Jorgos Karatzaferis to ale vzápětí odmítl s tím, že jediným možným premiérem může být bývalý viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Lukas Papadimos, o kterém v těchto dnech média hodně spekulují jako o horkém kandidátovi na premiéra. Karatzaferis opustil společné jednání, a tím jej i přerušil.
Proti Petsalnikosovi se ale zvedl údajně odpor i mezi dalšími činiteli z řad socialistů a konzervativců, kteří místo tohoto poměrně neznámého právníka chtějí v mezinárodní politice všeobecně uznávanou osobnost. A tou podle mnoha shodujících se názorů má být Papadimos. Podle socialistických zdrojů Papandreu navrhoval nejprve Papadimose, to prý konzervativci odmítli.
Straničtí lídři měli definitivně doladit obsazení vlády, v níž měli drtivou většinu tvořit opět socialisté. Jejím klíčovým členem měl ve stejné funkci zůstat ministr financí Evangelos Venizelos, kterému by dělal prvního náměstka člen ND. Konzervativci měli v kabinetu mít tři zástupce včetně ministra obrany. Za LAOS ve vládě měli být dva ministři.
Vláda musí zajistit finanční pomoc
Papandreu v televizním projevu, který odvysílala televize těsně před jeho schůzkou s Papuoliasem, prohlásil, že úkolem nové vlády bude zajistit, aby dál do Řecka putovala zahraniční finanční pomoc.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země už dostala pět jeho částí, s uvolněním šesté eurozóna čeká, až Atény potvrdí závazek, že budou pokračovat v úsporné politice.
Nová vláda s nynějším parlamentem budou muset schválit dohodu eurozóny o potřebě umazání 100 miliard eur z celkového řeckého dluhu 350 miliard a o rekapitalizaci bank kvůli zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF.
Na to se bude vázat i v červenci odsouhlasený druhý záchranný balík pro Řecko ve výši 109 miliard eur, z kterého mají Atény dostávat peníze až do roku 2014.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.