Donald Tusk
Dohoda ohledně migrace? Až její výsledky ukážou, jestli je dobrá
29.06.2018 17:30 Aktualizováno 29.06. 18:07
Teprve skutečná změna situace kolem migrace ve Středozemním moři ukáže, zda dohoda, které šéfové států a vlád zemí EU dosáhli v noci na pátek na summitu v Bruselu, je úspěšná. Novinářům to po skončení vrcholné schůzky řekl šéf Evropské rady Donald Tusk, který těmto schůzkám předsedá. Německá kancléřka Angela Merkelová před novináři upozornila, že při vzniku středisek mimo EU, kde by měli být vyloďováni migranti zachránění na moři, bude třeba spolupráce příslušných zemí.
"Dohoda na summitu je ta snazší část ve srovnání s tím, co nás čeká, až ji začneme prosazovat přímo na místě," prohlásil Tusk. Podle Merkelové je ale dohoda krokem správným směrem, který zlepší kontrolu vnější hranice EU a který řeší také otázku následných přesunů migrantů mezi státy unie.
Tusk vypočetl tři základní prvky noční dohody, které považuje za důležité, a to "vyloďovací" střediska mimo Evropu, specializovaný finanční nástroj v příštím dlouhodobém rozpočtu EU určený pro tuto problematiku a také posílení unijní podpory libyjské pobřežní stráže.
"Vyslali jsme jednoznačnou zprávu všem lodím působícím ve Středozemním moři, včetně těch, které patří nevládním organizacím, že musejí respektovat zákony a nesmějí bránit činnosti libyjské pobřežní stráže," uvedl předseda Evropské rady.
Merkelová zdůraznila, že ke vzniku středisek mimo EU bude nutná spolupráce příslušných zemí, kooperace Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a také plný respekt k mezinárodnímu právu.
Významnou částí kompromisu je podle Tuska francouzsko-italský návrh na "kontrolovaná centra" na území EU v těch zemích, které se pro jejich vybudování rozhodnou. Také v nich by mělo být rychle rozhodnuto, kteří z migrantů zachráněných ve Středomoří mají nárok na azyl a kdo patří mezi většinu, která se bude muset urychleně vrátit domů.
"Všechna opatření v kontextu těchto středisek, včetně přerozdělování a přesídlování, budou přijímána na dobrovolném základě," upozornil Tusk.
Český premiér Andrej Babiš po summitu před novináři prohlásil, že zemím visegrádské skupiny (V4) se podařilo prosadit, že už nebudou žádné kvóty pro přerozdělování migrantů a že jejich přemísťování bude dobrovolné. "Byl to obrovský úspěch, i když to vypadalo, že se rozejdeme bez výsledku," poznamenal Babiš. Členem V4 je vedle České republiky i Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Merkelová slaví dílčí úspěch
Německá kancléřka, která kvůli migraci čelí na německé politické scéně hluboké politické krizi, v pátek také oznámila, že Španělsko a Řecko souhlasily na politické úrovni se zpětným přebíráním migrantů registrovaných v unijní databázi, kteří budou zadrženi na německé hranici.
Kancléřka doufá, že podobnou věc - která odpovídá stávající podobě unijních azylových pravidel, ale zatěžuje jižní země bloku - se podaří domluvit i s dalšími státy, kde většina migrantů poprvé vstupuje na unijní půdu.
Conte ale také jednoznačně odmítl, že by se s Merkelovou nyní dohodl na zpětném přebírání migrantů, kteří o azyl požádali v Itálii a následně se dostali až k německým hranicím. "Žádnou konkrétní dohodu jsem s Merkelovou nepodepsal," řekl při odchodu novinářům. Itálie podle něj dostala přibližně 80 procent toho, co před summitem žádala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před novináři i v pátek zopakoval, že summit se na nočním jednání rozhodl pro evropské řešení migrační problematiky. "Lidé si mysleli, že je nemožné dosáhnout dohody na migraci, ale podařilo se nám to," uvedl. Dlouhodobé řešení podle něj musí být efektivní a unijní odpověď nesmí být založena na emocích.
Plán na střediska uvnitř EU je podle něj v souladu s mezinárodním právem i unijním dublinským systémem. Macron ale odmítl, že by Francie taková střediska budovala, neboť prý není zemí, kde migranti poprvé vstupují na evropskou půdu. Země, které se pro jejich zřízení rozhodnou, ale budou podle Macrona mít dostatečnou evropskou podporu.
Závěry summitu, které se týkají migrační problematiky, také zmiňují posílení mandátu i prostředků unijní agentury Frontex. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl návrh, aby tato unijní pobřežní a pohraniční stráž do roku 2020 posílila z nynějších méně než 2000 pracovníků až na 10.000 osob.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.