Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vynese ve středu svůj poslední rozsudek, který bude rovněž vyvrcholením mnohaleté práce tohoto justičního orgánu OSN. Všeobecně se očekává, že bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče za zločiny spáchané jeho silami během bosenské války v letech 1992-1995, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem, soud potrestá doživotním vězením.
Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Obžaloba Mladiče má 11 bodů, včetně viny za brutální ostřelování obklíčeného Sarajeva a hlavní odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8000 zajatých muslimských mužů včetně starců a chlapců.
Žalobce Alan Tieger navrhl pro Mladiče doživotní odnětí svobody. Obhajoba na druhé straně žádá zproštění viny v celém rozsahu, protože se podle ní nepodařilo dokázat, že Mladić zorganizoval krvavé etnické čistky, které provázely občanskou válku v Bosně.
Nicméně málokdo pochybuje o tom, že Mladić nese hlavní odpovědnost za srebrenické události, považované za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války. Z politické zodpovědnosti za zločiny spáchané srbskou stranou v Bosně - včetně Srebrenice - haagský tribunál uznal vinným bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) Radovana Karadžiče. Prvoinstančním rozsudkem ho potrestal 40 lety vězení.
Srbská média však v poslední fázi války spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymknul kontrole bosenskosrbského vedení a že ho Karadžić chtěl sesadit, ale neměl moc toho dosáhnout. Tehdy se také připisoval přímo Mladičovi rozkaz zajmout pozorovatele OSN, mezi nimiž byl i Čech, a použít je jako lidské štíty. A posléze i rozkaz nemilosrdně povraždit muslimské muže zajaté ve Srebrebnici a Potočari na samém konci války.
Lidé z Mladičova okolí po skončení války tvrdili, že chování generála se dramaticky změnilo k horšímu po smrti jeho dcery. Tehdy 23letá studentka medicíny Ana se podle některých médií nemohla vyrovnat s rolí, kterou její otec hrál v brutální válce v Bosně, a po návratu z cesty do Ruska se v březnu 1994 zastřelila, údajně Mladičovou pistolí.
Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Poté se však musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě až do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.
Mladić trpí vážnými zdravotními problémy a obhájci se od začátku letošního roku intenzivně, ale marně snažili dosáhnout dočasného propuštění svého nyní 74letého klienta, aby se mohl léčit. Tvrdili, že jeho vážně podlomené zdraví vyžaduje péči odborníků v zahraničí, v haagském vězení ICTY mu podle nich hrozí smrt. Nejprve žádali, aby mohl být léčen v Rusku, poté usilovali o jeho převoz do Srbska. Srbská vláda k tomu i poskytla tribunálu potřebné záruky.
Posledním pokusem obhajoby byla 1. listopadu žádost o odklad vynesení rozsudku. Zdůvodnili ji opět špatným zdravím souzeného a potřebou jeho vyšetření zahraničními odborníky a posléze i nutnou léčbou. Mladić podle médií dostal první infarkt ještě v době, kdy se ukrýval, a podle advokátů se jeho zdravotní stav od uvěznění zhoršil a obžalovaný utrpěl i mozkovou mrtvici.
Ve věznici ICTY v Haagu zemřel před 11 lety na srdeční infarkt bývalý srbský prezident Slobodan Milošević. Nedočkal se tak rozsudku v procesu, v němž byl obžalován za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během válečných konfliktů, které v letech 1991 až 1995 provázely rozpad bývalé Jugoslávie.
Proces s Mladičem je posledním případem haagského tribunálu. Případné odvolání proti středečnímu rozsudku už převezme Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který 22. prosince 2010 ustavila Rada bezpečnosti OSN. K MICT se už odvolal Karadžić.
