V Haagu začíná odvolací řízení v procesu s bývalým předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžićem, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) před dvěma roky poslal na 40 let do vězení za válečné zločiny, včetně genocidy ve Srebrenici. Karadžić žádá zrušení rozsudku, zatímco žalobci, kteří se rovněž odvolali, navrhují doživotní trest.
ICTY vynesl prvoinstanční verdikt 24. března 2016: bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.
Karadžić se označil za oběť "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Podle vyjádření Karadžićova obhájce Petera Robinsona proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".
Odvolací řízení se koná u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu ICTY. Stání s vyjádřením stran k odvolacím návrhům je naplánováno na dva dny. Druhým jednacím dnem bude úterý.
