Drahá cesta Klause do Lotyšska? 200 milionů eur

Tahanice o slíbenou půjčku České republiky Lotyšsku ve výši 200 milionů eur se v tisku této pobaltské republiky setkávají s výroky, které hraničí až se sarkasmem vůči Praze. Čerstvým příkladem je článek v listu Bizněs & Baltia nazvaný "Cena návštěvy Klause v Rize - 200 mil. eur".

List píše o připravované cestě prezidenta Václava Klause v čele delegace českých byznysmenů do Lotyšska letos 19. dubna. Přibližně v té době bude z Prahy do lotyšského rozpočtu převedena první tranše úvěru ve výši 100 milionů eur, tvrdí Bizněs & Baltia. Půjčku (celkem 200 milionů eur) slíbila loni Lotyšům vláda Mirka Topolánka.

Podle tohoto renomovaného ekonomického deníku byli Češi "donuceni ustoupit" Lotyšům poté, co je o to požádala Evropská komise v Bruselu. Český ministr financí prý ustoupil.

Výraz "ustoupit" je zcela na místě, protože česká strana původně zamýšlela poskytnout půjčku k jinému účelu, než aby byla fakticky "rozpuštěna" v rozpočtu země, kterou sužuje těžká ekonomická krize a u níž se postupně vynořily vážné pochybnosti, zda bude půjčku vůbec schopná, ba ochotná splatit. Lotyšsko bylo v lednu s 22,7 procenta (údaj Baltic Reports) na prvním místě žebříčku nezaměstnanosti v EU.

ČTĚTE TAKÉ:  Janota se bojí půjčit Lotyšsku, nechce "zplakat"
                         Hororový scénář. Švédsko očekává kolaps Lotyšska
                         Lotyšsko na kolenou. Zhroutí se zdravotnictví?

Pochybnosti o vlastní kredibilitě ostatně v uplynulých měsících vyjadřovali sami Lotyši. "Ukažte mi hlupáka, který by za této situace vložil do lotyšské ekonomiky byť jen jedinou kopějku," prohlásil bývalý lotyšský premiér (2004 až 2007) Aigars Kalvītis.

A šéf opoziční Lidové strany a expremiér Andris Šķēle v deníku Vesti Segodnja na adresu současného premiéra a ministra financí řekl: "Zadluží zemi a nezaplatí to ani za sto let."

Bez zajímavosti nejsou diskuse pod články o dvousetmilionové půjčce Česka v lotyšském tisku. Přispěvatelé vesměs Čechy varují, aby jejich zemi plné "zkorumpovaných politiků", kteří všechno "prožerou a rozkradou" (B & B), nic nepůjčovali. Se svými penězi se prý už neshledají.

Nynější směrování české půjčky do lotyšského rozpočtu je ve zřejmém rozporu se zákonem 107/2009 o státním dluhopisovém programu (...) schváleném Poslaneckou sněmovnou 12. února 2009. V důvodové zprávě se doslovně uvádí účel půjčky, a sice že je určena na rozvoj malých a středních podniků.

Konkrétně těch, které úspěšně kooperují s Českou republikou, anebo tak činily. To už ale teď podle vyjádření českého ministra financí Eduarda Janoty neplatí. Není zřejmé, co vše za změnou účelové půjčky v neúčelovou stojí.

Zjevné je, že o využití půjčky se mezi Prahou a Rigou vedly měsíce trvající diskuse a že lotyšskému vedení se myšlenka podpořit vlastní domácí podniky nezamlouvala. Vyplývá to nejen z toho, že Češi do konce roku 2009 Lotyšům nepřevedli první tranši 100 milionů eur, jak stanovila příslušná legislativa, ale též z informací v lotyšských médiích, jež měla nejspíše větší možnost nahlédnou za oponu zákulisních jednání než média česká.

Naznačuje to i údaj zveřejněný v lednu v již citovaném Bizněs & Baltia, že o (zprvu) účelovou půjčku z Česka projevilo zájem okolo 40 lotyšských podniků.

Podle zjištění TÝDNE.CZ má autor článku Andrej Tatarčuk, který se problematice půjčky věnuje už déle a jenž v jednom ze svých dřívějších materiálů (text ZDE) barvitě líčil obavy některých českých politiků stran její návratnosti, dobré kontakty na českém velvyslanectví v Rize.

Některé informace v lotyšských médiích ale český ministr financí Janota zpochybnil během poslaneckých interpelací v Poslanecké sněmovně letos 4. února: "(...) Prostě lotyšská strana zatím, pokud pominu články, mnohdy zkreslené, ne zcela pravdivé, v lotyšském tisku, musím říci, že i někdy reakce naší ambasády neodpovídá až tak úplně realitě (...)."

Obavy o osud české půjčky Lotyšsku ostatně ministr Janota v citované odpovědi poslanci Václavu Exnerovi (KSČM) nijak nezastíral: "(...) Druhou částí problému je to, že tam zatím žádná země kromě měnového fondu prostředky neposlala. Já prostě nechci být ten první, který tam pošle peníze a pak tady spláče nad výdělkem, že ta návratnost prostě bude pryč (...)."

Jako "varování" směrem ku Praze lze brát i analýzu (ZDE) Alexandra Gaponěnka, prezidenta Institutu evropských studií, v níž rozebírá sporné převzetí banky Parex státem (za symbolický jeden lat) a rovněž její  sporné aktivity.

Gaponěnko uvádí, že finanční pomoc, kterou chtěla česká vláda podpořit lotyšské malé a střední podniky, fakticky zablokovala vláda premiéra Valdise Dombrovskise (v úřadu od února 2009). Podle autora kabinet v Rize neposkytoval Praze ani reálné záruky.

Gaponěnko současně cituje názor (většiny) mezinárodních expertů, kteří varují, že jestliže Lotyšsko přijme všechny podepsané úvěry, státní zadlužení překročí 60 procent HDP, což činí vrácení státního dluhu prakticky nemožným.  

Obyvatelé Lotyšska protestují proti hospodářské mizérii a špatné ekonomické politice vlády různě. Asi nejviditelnějším projevem nespokojenosti je pro zahraniční návštěvníky Rigy stanové městečko, které vyrostlo už začátkem letošní zimy před budovou vlády. Jako první zde rozbili stany nezaměstnaní (video ZDE) . Nedávno se k nim přidali nehledě na silné mrazy i drobní podnikatelé, kteří v uplynulém roce hromadně krachovali.    

Protestující vyzývají kabinet k větší podpoře malých podniků a politice zaměřené na vytváření pracovních míst. Právě této sféře, tedy malým s středním podnikům, byla původně půjčka České republiky Lotyšsku zamýšlena. 

Foto: Telegraf (Lotyšsko) a Profimedia