Američané honí a zabíjejí pomocí dronů teroristy, vláda v Berlíně zažívá obří skandál s drony Euro Hawk a Německé dráhy (Deutsche Bahn; DB) chtějí s drony bojovat proti sprejerům. Ti spolkové železnici způsobují každý rok velké škody. Její vedení chce malé bezpilotní letouny začít testovat už příští týden.
S drony vybavenými kamerami chtějí DB lovit ty, kdo malují na její vagony a další zařízení, třeba protihlukové bariéry. Mluvčí koncernu tak potvrdil zprávu, kterou přinesl list Bild am Sonntag (BamS).
Nejde však jen o lov sprejerů, ale i získání dostatku důkazů, aby proti nim bylo možné zahájit právní kroky. Cílem je vymáhat odškodnění za poškozený majetek. Drony proto budou pečlivě zaznamenávat všechna potřebná data včetně místa a času. Základem bude termovizní kamera.
Sprejeři působí drahám značné škody - jen loni za zhruba 7,6 milionu eur (asi 197 milionů korun). DB v roce 2012 napočítaly kolem 14 tisíc případů graffiti.
Sprejeři se pouštějí do díla často na odlehlých odstavných plochách, které se špatně střeží. "Musíme jít novým cestami v boji s graffiti," řekl BamS šéf bezpečnosti německých drah Gerd Neubeck. Díky dronům a kamerám bude podle něj sprejery snazší najít. A nafilmovat.
Nebude to však levná záležitost. Létající "hlídací pes", který bude v červené barvě a s logem DB, přijde na 60 tisíc eur (asi 1,6 milionu Kč).
Bezpilotní letoun se udrží ve výšce až 150 metrů přibližně 80 minut. Je tichý a může vyvinout rychlost až 54 kilometrů za hodinu. S autopilotem dokáže urazit trasu do 40 kilometrů. Dle mluvčího DB lze s dronem v krátkém čase střežit velké plochy.
Pokud však bude letoun řízen manuálně, může se pohybovat v okruhu jen do 500 metrů od pilota na zemi.
Mluvčí drah "prozradil" sprejerům, že testy dronu se nejprve uskuteční ve velkých areálech, třeba už na zmíněných odstavných plochách. Zatím se neplánuje střežit jednotlivá nádraží. Když tepelné senzory zaznamenají na zemi člověka, rozhodne se, zda má smysl točit ho kamerou.
Zástupci DB vysvětlují, jak náročné a drahé je vyčistit od malůvek jeden jediný vagon. Trvá to několik dní a stojí až 15 tisíc eur.
Používání dronů je ovšem spojeno s řadou ALE. Rychle se objevily i hlasy, které celý záměr kritizují, zpochybňují, ba označují za nesmyslný.
Ani škody od sprejerů prý nedosahují takové výše, jakou uvádí DB, tedy 7,6 milionu eur. Jde údajně o netransparentní, fiktivní číslo. Jako příklad se uvádí posprejování bariér proti hluku. U drah je prý běžná praxe, že se poškození nahlásí a zanese do položky škody, aniž se okamžitě odstraní.
Když pak na bariéru nastříká něco další sprejer, opět se nahlásí škoda a fakticky se přičte k té první. Když se poté barvy skutečně odstraní, jde ve skutečnosti jen o jeden výdaj, ale v účetnictví vedený zdvojeně.
Patrick Gau, advokát specializovaný na graffiti, tvrdí, že DB chtějí "střílet kanonem na špačky".
Je zde navíc cena 60 tisíc eur za jeden dron. Uvážíme-li, že na ochranu jednoho středně velkého města se železnicí by byl třeba ne jeden, ale hned několik hlídacích letounů, vycházejí z toho značné sumy. Nelze než dojít k závěru, že investice do dronů by se Německým drahám sotva vyplatily.
BBC k tématu poznamenala, že zatím není jasné, nakolik je bude možné v praxi skutečně využít, vzhledem k přísným právním předpisům na ochranu soukromí, které v Německu platí. V tom však DB nespatřují velké problémy.
Ve Spolkové republice zatím neexistují žádné zvláštní předpisy týkající se provozu dronů. Je pouze stanoveno, že se nesmějí porušovat obecná ustanovení o ochraně dat. A železnice už oznámila, že letouny bude nasazovat jen nad pozemky v jejím vlastnictví.
À propos, výraz "dron" se zatím do německé legislativy nepropracoval. Trochu kuriózně se o to postaralo lobbování jeho výrobců. Německý zákon o leteckém provozu dronů zaznamenal poprvé loni, avšak hovoří se v něm jen o "leteckých systémech bez lidské posádky".
Výraz dron prý příliš zavání vojenstvím a u lidí by mohl vyvolávat obavy a strach.
